První dokument o vládě v Praze: Nové čtvrti na zapovězených místech a jízdenky na splátky

Dva týdny po volbách má trojice stran, která pravděpodobně vytvoří příští pražskou koalici, první nástřel, co by v příštích čtyřech letech chtěla v hlavním městě prosadit.

Seznam má dokument k dispozici, a přestože koalice ještě není definitivně potvrzena a i v programu mohou nastat změny, lze zaznamenat odlišnosti.

Zatímco předchozí vedení v roce 2014 slibovalo – mimo klíčovou a stále aktuální oblast dopravy – v první řadě podporu podnikatelského, transparentního a právního prostředí, programu nových vládců Prahy vévodí jiné téma: bydlení a kvalita života.

Cíl pro následující čtyři roky je jasný – politici Prahy sobě, Pirátů a Spojených sil pro Prahu chtějí zastavit raketový růst cen bytů. Cest se v dokumentů rýsuje hned několik.

Tou hlavní je výrazné zkrácení doby, po kterou trvá stavební řízení. To dnes běžně představuje dobu několika let.

Na vině je několik faktorů, mimo jiné duální povolovací proces, kdy stavební povolení posuzuje zároveň stát a zároveň místní samospráva.

A právě tuto část slibuje příští vedení Prahy výrazně zrychlit. „V první řadě musíme na stavební odbory přijmout nové lidi. Odborníky, kteří budou ochotní a schopní sami správně rozhodnout a napsat. A tyto lidi také musíme zaplatit. Pak se to může zkrátit podstatně,“ věří předseda Prahy sobě Jan Čižinský.

Byť oficiální statistiky neexistují, podle zkušeností čekají velcí investoři na získání stavebního povolení v průměru sedm až osm let. Ideální by podle developerů bylo zkrácení na dva roky, i když Vít Šimral z Pirátů taková očekávání trochu brzdí. Upozorňuje, že v povolovacím procesu je město jen jedním z aktérů. „Reálné je ale zkrátit stávající čekací doby na třetinu až polovinu,“ věří však Šimral.

Dalším krokem, který příští vedení Pražanům slibuje, je zpřístupnit výstavbě bytových domů nová místa. Stavět by se nově mohlo i tam, kde nyní panují stavební uzávěry. Měnit se podle všeho bude ad hoc i územní plán.

Evergreenem, který před volbami slibovaly prakticky všechny partaje, pak zůstává i otvírání takzvaných brownfieldů. Tedy bývalých průmyslových areálů, ve kterých mají vyrůst celé nové čtvrti. Praha se má v následujících čtyřech letech zahušťovat, nikoliv rozrůstat.

Kritickou realitní situaci v Praze má však v následujících letech pomoci řešit nejen výstavba nových bytů, ale také lepší využívání těch, které dosud město vlastní.

Ač to zní téměř neuvěřitelně, Praha dnes nemá přesný přehled o tom, kolik bytů vlastně má. Část je přímo ve správě magistrátu, většinu z nich mají ale v užívání jednotlivé městské části.

Prvním krokem, který teď hodlá budoucí Rada města udělat, je proto důkladný audit bytového fondu.

„Musíme zjistit, které byty jsou nevyužívané, které potřebují opravit, a také stanovit jednotnou strategii, podle které se budou obecní byty pronajímat,“ říká garant Pirátů pro oblast bydlení Vít Šimral.

Jednotný klíč, komu a za jakých podmínek obecní bydlení pronajmout, totiž pro celou Prahu dosud neexistuje. „Každá městská část má svou politiku, která je často netransparentní. To se musí změnit,“ dodává za Spojené síly pro Prahu Hana Marvanová.

Ruku v ruce s tímto jde také vytvoření strategie, komu se které byty mají pronajímat. Primárně by obecní byty měli získávat senioři, rodiny s dětmi, zdravotně postižení nebo lidé s nižšími příjmy, kteří si nemůžou dovolit platit tržní cenu. Ta v Praze aktuálně přesahuje v průměru tři sta korun za metr čtvereční. Za sedmdesátimetrový byt tak lidé zaplatí nájemné zhruba jednadvacet tisíc korun.

Ne všechny byty v majetku města ale můžou sloužit jako takzvané sociální bydlení, upozorňuje Čižinský. „Počítáme s tím, že zachováme stávající praxi, kdy část převážně větších bytů budeme dál pronajímat za tržní nájem. A zejména menší byty pak budeme pronajímat za sníženou cenu sociálně potřebným.“

Pokud by totiž všechny obecní byty město pronajímalo levněji, než jsou náklady na jejich údržbu, musel by takový propad rozpočtů jednotlivých městských částí magistrát doplácet. A to by bylo neúnosně drahé.

Video: Praha pronajímá byty desítkám žalobců a soudců. Mnozí platí sociální nájemné

Spor koaliční partneři vedou také o zárukách za hypotéky, které voličům slibovaly Spojené síly pro Prahu. Město by podle jejich plánů mohlo pomáhat lidem získat hypotéku tím, že by za jejich půjčku ručilo. Peníze na to by měly jít z již existujícího Fondu rozvoje dostupného bydlení.

Jenže ostatním dvěma stranám se takový nápad nelíbí. „Nechceme zvyšovat poptávku po bytech, ale nabídku,“ řekl garant pro oblast bydlení za Piráty Vít Šimral. „Peníze z fondu bychom raději použili na opravu stávajícího bytového fondu a na výstavbu nových sociálních bytů.“

Iniciátor návrhu, Spojené síly pro Prahu zastoupený TOP 09, Starosty a lidovci, ovšem namítá, že jde o odborníky propracovaný a hlavně propočítaný návrh.

„Navíc to má být jen jeden nástroj z mnoha dalších. Praha by do podpory bydlení měla investovat daleko víc peněz než dosud. A pak by mělo zbýt na všechny druhy takové podpory,“ ujišťuje za Spojené síly Hana Marvanová. Nejde prý navíc ani o zásadní požadavek, na kterém by mohla koaliční dohoda ztroskotat. „Nestojí to buď, anebo. Všichni se shodujeme na tom, že klíčové je podpořit výstavbu,“ dodává.

Video: Soudci platí nájem pro chudé. Praha to může změnit, ale nechce, říkají Piráti

„Stejně jako u bytů hodláme udělat audit i u nebytových prostor v majetku města,“ říká také dosavadní šéf pirátských zastupitelů Adam Zábranský.

To znamená, že by koalice chtěla zjednodušit přehled o volných prostorech pro podnikání.

„Soupis všech nebytových prostor hodláme zveřejnit na webu. Včetně smluv na jejich pronájem a seznamu těch, které jsou naopak stále k mání,“ tvrdí Zábranský.

Nabídky komerčních pronájmů pak chce město aktivně inzerovat i na realitních webech, „aby se přihlásilo co nejvíce uchazečů a nájemní smlouvy byly podepisovány za tržní ceny“, píše se v návrhu programu.

Nejdelší a nejpodrobnější diskuze vedou budoucí partneři už nyní o dopravě. Zatímco v ostatních oblastech už program finalizují, v dopravě stále zůstává řada nevyjasněných témat.

Co už je však nyní téměř jisté, je, že se budou hýbat ceny kuponů na MHD. Bývalé vedení města sice výrazně snížilo cenu za roční kupon, za který Pražané nyní zaplatí 3 650 korun.

Najít v rozpočtu jednorázově tuto částku, navíc v případě rodin několikrát znásobenou obvykle dvěma, je však pro řadu lidí nereálné. Stejně jsou tak odkázáni kupovat si krátkodobější kupony, které ovšem v součtu vyjdou výrazně dráž.

Nové vedení, které míří do čela Prahy, proto slibuje: Buď umožníme koupit si roční kupon na splátky, nebo snížíme stávající cenu za měsíční Lítačku z pěti set padesáti na čtyři sta korun.