Článek
Stavba protiimigrační zdi, jeden z kontroverzních předvolebních slibů Donalda Trumpa, se přiblížila. Nový prezident Spojených států podepsal ve středu exekutivní příkaz k její stavbě a zároveň varoval oblasti, které podle něj uprchlíkům z Mexika pomáhají.
Poslední lednový den se Donald Trump má sejít s mexickým prezidentem Enrique Peňou Nietem a podle očekávání bude řešit financování svého projektu - zatímco Trump je přesvědčen, že na stavbu betonové hranice má přispět Mexiko, soused USA to kategoricky odmítá.
V současnosti zhruba třetinu americko-mexické hranice, která měří 3100 kilometrů, již pokrývají zvýšené ploty. Trumpova protiimigrační zeď má být dlouhá 1600 kilometrů, o zbytek „ochranné zóny" se mají postarat přirozené přírodní překážky (zejména řeka Rio Grande). Původně chtěl přitom prezident nechat zahradit betonem celé tři tisíce kilometrů (popis plánu a srovnání velikosti stavby najdete ve videu).
Televize BBC přinesla výpočty newyorského inženýra Aliho F. Rhuzkana, podle něhož by původně zamýšlená kompletní zeď spolykala třikrát více betonu než Hooverova přehrada, i proto, že by se stavitelé museli vypořádat s množstvím extrémních terénních podmínek. I „zkrácená" varianta si nicméně vyžádá obrovský objem materiálu, který se bude muset vyrobit někde poblíž stavby.
Možná nejlepší, každopádně ale drahá
„Zeď na jižní hranici bude neproniknutelná, skutečná, vysoká, mocná a nádherná. Postavím obří zeď, nikdo nestaví zdi lépe než já, věřte mi. Postavím ji levně,” citovala Donalda Trumpa BBC.
Ten trvá na tom, že zeď nebude drahá. Náklady se podle něj mají vyšplhat zhruba na 10 miliard dolarů (250 miliard Kč). Inženýři a další odborníci tento slib označují za nesplnitelný, poukazují mimo jiné na fakt, že už současné oplocení třetiny hranice stálo 7 miliard dolarů.
List The Washington Post si nechal zpracovat studii, podle které se náklady na Trumpovu zeď vyšplhají na 25 miliard dolarů, další odhady mluví až o čtyřiceti miliardách. Zeď například prochází přes soukromé pozemky, které bude potřeba koupit.
Podle prezidentových plánů by se výška zdi měla pohybovat mezi devíti a téměř sedmnácti metry. K vlně protestních skupin se tak přidali i ekologové - poukazují například na narušení migračních tras některých druhů zvířat.
Web Politico upozornil na to, že ačkoliv Trump svou protiimigrační rétoriku zaměřil na Mexičany (a muslimy), přes americko-mexické hranice ve velké míře přecházejí Středoameričané, kteří utíkají před násilím a extrémní chudobou ve svých zemích. Mnoho z nich má nárok na politický azyl.
Politico dále cituje průzkum Pew Research Center, podle kterého od roku 2000 klesl počet přechodů hranice o 75 procent. Více Mexičanů nyní dokonce Spojené státy opouští, než do nich přijíždí.
