Článek
Nejdříve byly povinné roušky ve školách pouze ve společných prostorách, nově to ale platí i ve třídách - o přestávkách i během výuky. Výjimku mají pouze žáci prvního stupně základních škol.
Pátek byl prvním dnem, kdy se žáci tímto opatřením řídili. Ředitelé škol nařízení vlády respektují. Ale mají výhrady.
„Zbývá nám něco jiného? Je jedno, jestli s tím souhlasíme, nebo nesouhlasíme. Musíme to respektovat,“ řekl ředitel Základní školy Pečky Luboš Zajíc Seznam Zprávám.
I tak se během prvního dne objevily menší komplikace, převážně ze strany rodičů.
„Jedna maminka se na mě obrátila, že si nepřeje, aby její dítě tu roušku nosilo. Já jsem jí ale vysvětlil, že způsobuje komplikace mně, protože nevím, jak postupovat. Tím, že tady bude dítě bez roušky, porušuji nějaká nařízení, která mají zákonnou účinnost,“ řekl Jaroslav Jirásko, ředitel základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad.
„Odůvodnila své rozhodnutí tak, že nucení zdravého člověka používat roušku je zjevné mučení dokázané dle dohody o ochraně lidských práv a základních svobod. Zároveň zpochybnila i usnesení vlády, kdy podle ní nejsou dostatečné podmínky pro nošení roušek,“ řekl Seznam Zprávám Jirásko. Nakonec se ale s maminkou dítěte dohodl a do školy dítě přišlo v roušce.
I ředitel Bohumil Herčík ze Základní školy Kolín III má zkušenost s odmítnutím rodičů dítěti roušku dát. „Z šesti set žáků, které máme, to pouze jedni odmítli, tak jsme to dítě nechali, aby si ho odvezli domů, a bude se vzdělávat, jako by byl nemocný. Uvedli, že si nepřejí, aby v roušce ve škole byl,“ vysvětluje Herčík.
Problém pak nastává především při přestávkách, kdy se děti ocitnou ve třídě bez dozoru. „Samozřejmě že uhlídatelné to není, to by musel být učitel přítomný ve třídách trvale,“ říká Zajíc. „Byl jsem se namátkově podívat do tříd a nezaznamenal jsem, že by si děti roušky strhávaly. Přijde mi, že už jsou na to ty děti zvyklé. Ale samozřejmě během přestávky, kdy dozor má na starost více tříd, se to nedá stoprocentně uhlídat,“ komentuje Herčík.
Jak se nasvačit
Zajíc navíc upozornil i na problém se svačením o přestávkách. „Přes roušky se najíst opravdu nedá, akorát někteří jedinci umí jíst tak, že si odchlípnou roušku a nacpou tam chlebíček,“ komentuje Zajíc.
Jelikož jsou roušky povinné ve škole v podstatě neustále, znamená to, že dítě nebo student musí mnohdy v roušce vydržet i šest hodin. To se podle ředitelů škol, které Seznam Zprávy oslovily, projevuje především na únavě. „Pochopitelně pro děti to není příjemné celý den sedět v té roušce. Jsou z toho unavení a pozornost je pak nízká,“ říká Renata Schejbalová, ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií.
„Náročné to pro děti určitě musí být. Můžeme to vidět i na sobě, kdy při poradách musíme mít tři hodiny roušku, tak tu pozornost ztrácíme. Otázkou je, co je lepší? Vyučovat za těchto polních podmínek, nebo je zavřít doma? Pořád pokud to jde, tak sociální kontakt je potřeba. Ideální stav to ale samozřejmě není,“ potvrzuje Herčík. Jirásko pak dodává, že se této situaci musí přizpůsobit i výukové metody.
Únavu pak školy řeší například výukou na čerstvém vzduchu, kde rouška není povinná. „Snažíme se, aby některé části výuky probíhaly venku,“ říká Zajíc. „Máme zavedeno to, že pokud je hezky, tak je možnost, aby třídy odešly ven, a opravdu to využívají. Pokud by to ale mělo trvat déle, musela by se výuka přizpůsobit,“ říká Herčík.
Zatímco probíhal první den nového opatření, oznámil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), že se Praha zbarví dočervena a střední a vysoké školy v hlavním městě budou mít distanční výuku. Během následujících deseti minut prohlášení však změnil - distanční výuku budou mít pouze vysoké školy.
„Vůbec nikdo se v tom neorientujeme. Měli by dát nějaké výsledné rozhodnutí, až když se dohodnou, protože mně mezitím telefonovali zmatení rodiče. Jsem z toho rozčílená,“ reaguje pro Seznam Zprávy na změny v opatřeních pro školy Schejbalová, ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou.
