Článek
Celkově se očkování účastní 58,8 procenta populace, která už nejméně jednu vakcínu dostala nebo se k očkování registrovala. Jejich podíl se o jeden procentní bod zvýšil během posledních osmi dní. Vyplývá to z dat o očkování, která zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Pro srovnání – v červenci, kdy byla rychlost očkování nejvyšší, se dařilo očkovat kolem 100 000 lidí denně, a proočkovanost se tak zvyšovala o procentní bod za den. V říjnu bylo maximem středečním 41 220 dávek.
Nových případů nákazy koronavirem přibylo mezi posledními dvěma týdny o téměř dvě třetiny, počet stoupá už od začátku října. Proti celému září je počet nově nakažených do 28. října více než čtyřnásobný. Spolu s tím roste i zájem o očkování. Za září zdravotníci aplikovali přes 322 000 dávek, za říjen už víc než 374 000 dávek.
Polovinu říjnových očkování tvoří třetí dávky, tedy posilující očkování pro osoby, které byly plně vakcinované do letošního dubna. Jsou to zejména zdravotníci a nejstarší lidé do 70 let, u nichž vlivem horší funkce imunitního systému ve stáří zhruba po šesti měsících ochrana po očkování výrazně klesá. Celkově bylo v říjnu aplikováno téměř 182 000 posilujících dávek vakcíny, více než polovina za posledních sedm dní.
Zájem roste ale i mezi lidmi, kteří se dosud očkovat nenechali. V říjnu zdravotníci podali přes 117 000 prvních dávek očkování, přes 52 600 za posledních sedm dní. Vyšší zájem je napříč věkovými skupinami, nejvyšší ale u lidí ve věku 18 až 39 let a 40 až 59 let. Za posledních sedm dní si nechal první dávku aplikovat zhruba dvojnásobek lidí tohoto věku proti předchozímu týdnu. Asi o třetinu přibylo prvních očkování u lidí do 18 let a nad 60 let.
Proočkovanost různých věkových skupin se výrazně liší. Zatímco z lidí nad 65 let má dokončené očkování přes 80 procent, u padesátníků je to kolem 70 procent, u čtyřicátníků 65 procent a u třicátníků asi 53 procent, podobně jako u mladých lidí ve věku 16 až 29 let. Dětí ve věku 12 až 15 let byla očkována asi třetina.
Odborníci se shodují na tom, že nejvyšší riziko vážného průběhu nemoci, hospitalizace nebo úmrtí na covid-19 mají senioři a lidé chronicky nemocní nebo obézní. Vyskytují se ale i případy, kdy nákaza vedla k vážným zdravotním potížím nebo dlouhodobým následkům u dětí. Šest dětí v souvislosti s covidem-19 zemřelo.
V krajích se celková proočkovanost liší jen o jednotky procent. Nejmenší podíl lidí s dokončeným očkováním má Olomoucký (52,8 %) a Moravskoslezský kraj (53,1 %). Nejvyšší naopak Vysočina (60 %), Středočeský kraj (59 %) a Praha (58,5 %). Spíš než na celkovou nižší proočkovanost ale zástupci ministerstva upozorňují na některé malé regiony, kde je u sebe více obcí s nízkou proočkovaností obyvatel, zejména seniorů. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou zejména v pohraničí, hlavně na východě a severu Moravy, ale také na severu, jihu a západě Čech.
V Praze je v posledním týdnu a za celý říjen zájem o první dávky vyšší než v ostatních regionech. Za celý měsíc se tam nechalo očkovat přes 28 000 poprvé očkovaných, což je dvojnásobek proti Moravskoslezskému kraji a téměř třikrát víc než v kraji Středočeském. Jen za poslední týden bylo v Praze asi 11 800 prvovakcinovaných. Část Středočechů ale už od začátku očkování využívá pražská očkovací centra.
Roli hraje vysoká dostupnost očkování v Praze. Očkovacích míst jsou v metropoli desítky, dvě velká – na hlavním nádraží a v obchodním centru na Chodově – nevyžadují předchozí registraci. V posledních dnech se tam tvoří několikahodinové fronty, vakcínu tam zdravotníci podají i tisícovce lidí za den.
Bez registrace mohou lidé ve vybraných časech přijít i na většinu z ostatních 413 očkovacích míst, zejména v nemocnicích. Dopředu se registrovat na přesný čas je možné přes informační linku 1221 nebo na internetu.
