Roušky by se měly stát součástí našeho života, říká viroložka

V České republice laboratoře doposud zachytily 30 případů delta varianty koronaviru. Podle nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je v šesti krajích. Jak Seznam Zprávy upozornily, v několika případech nejde o importovanou nákazu, a je tak možné, že se varianta šíří komunitně.

Přestože zprávy ze zahraničí zní varovně a například Velká Británie kvůli deltě zabrzdila rozvolnění opatření, Česko zatím plánuje opak. Skončí plošné testování, respirátory v MHD nejspíš nahradí roušky. Nezadělává si země na další vlnu epidemie?

„Řekla bych, že tady delta převládne tak v říjnu nebo možná už v září. Ale nemusí to být nic tak úplně zásadního, pokud opravdu budeme proočkovaní,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ruth Tachezy, viroložka a členka odborné skupiny MeSES.

Premiér Andrej Babiš mluví o tom, že se budou ve vnitřních prostorách nahrazovat respirátory rouškami. Je to bezpečné s ohledem na zprávy o variantě delta?

V MeSES jsme se o tom také bavili a je pravda, že to bylo tak půl na půl, jestli roušky či respirátory. Ale každopádně stále by něco ve vnitřních prostorách a prostorách městské hromadné dopravy, kde se sdružují lidé, být mělo. Ochrana dýchacích cest je to poslední, co bychom měli sundávat.

Co se týká komunitního šíření – je to zpráva z referenční laboratoře, kde vědí, že je zhruba 30 identifikací varianty delta. U některých ze vzorků nemohou dohledat, odkud ten vzorek přišel. Není to jasný import, to znamená, že to nevylučuje komunitní šíření. Ale zatím to potvrzené není, že třeba vyšší počty v Jihočeském kraji jsou tím způsobené. Nedá se to ale vyloučit a je velmi pravděpodobné, že se tady začne šířit.

Sundávat respirátory mi přijde trochu moc. Na druhou stranu mám pocit, že tomu, co jsme doporučovali za MeSES, pan ministr jinak naslouchá. V podstatě musím říci, že ta opatření, o která se snaží, jdou směrem, který doporučujeme.

Podle vás by tedy bylo bezpečnější, aby alespoň v MHD a dalších citlivých místech respirátory zůstaly nebo se přikláníte k rouškám?

Rozhodně jsme se vyjádřili tak, že ochrana úst je to poslední, co by mělo zmizet. A je to nejefektivnější a nejlevnější opatření. Zejména v prostorách, kde se kumulují lidé, které neznáme. Část odborníků říkala, že by v létě byly příjemnější roušky. Na druhou stranu, když budeme předpokládat, že se virus za dva měsíce začne šířit zase trochu víc, že počty trochu porostou, tak mám pocit, že z hlediska akceptovatelnosti pro lidi je lepší nechat teď respirátory a neměnit to pořád tam a zpátky.

Ale je pravda, že jednoznačná shoda nebyla. Část odborníků říká, že to lidé stejně nosí pod bradou a že je lepší, aby tedy nosili roušky pořádně než respirátory špatně. Není na to jednoznačný názor. Pokud vím, tak pan ministr řekl, že dá veřejnosti na vybranou, což možná není špatné řešení – hlavně, aby to lidé nosili pořádně.

Určitě i roušky pomůžou, to je samozřejmé. Je to skutečně ochrana, která by měla zmizet naposledy a do budoucna se stát součástí našeho života ve chvíli, kdy jsme nachlazení a někam za každou cenu musíme jít, tak by si lidé měli zvyknout, že není ostuda to mít nasazené. Že je to ohleduplnost.

Pokud lidem respirátory nevyhovují – může být. Na druhou stranu každý respirátor je jiný, o některých ani nevíte, že ho máte. Jde ale hlavně o tu filozofii, aby to lidé neodmítali a nepodceňovali.

Přes léto má také skončit plošné testování ve firmách. Nemůže to znamenat riziko i vzhledem k potřebnému přehledu o šíření nových variant?

Je pravda, že záchyt je nyní minimální, ale je důležité být ostražití. Doporučovali jsme, aby se testovalo ne plošně, protože lidé potom mají pocit, že když se nikdo nezachytává, tak je to zbytečné, ale aby se testovali všichni, kdo přijdou třeba po nemocenské zpět do práce nebo kteří se vrací z dovolené. Ať už z tuzemska, nebo ze zahraničí.

A také aby se testovali brigádníci, lidé, kteří v daném kolektivu chvíli jsou a chvíli nejsou nebo různě mění pracovní bubliny. A určitě testovat i všechny nově nastupující lidi. Ti všichni samozřejmě mohou být zdroji nového ohniska v dané firmě. Dostali jsme indicii, že firmy mají zájem v tomto pokračovat.

Pokud byl člověk na dovolené, měl by se po návratu nechat otestovat. Plně očkované, kteří se pohybují v rámci nerizikových zemí, jsme z toho vyjmuli. Ale pokud se vrátí z rizikových zemí, tak i plně očkovaní by se měli testovat. To vše máme v našich stanoviscích a je to taková minimální opatrnost. Potom by se také měly testovat děti nebo všichni, kdo pojedou na nějaké hromadné akce, soustředění a podobně. Myslím, že pro léto, pokud se tady nevyskytne nárůst případů na vícero místech, by to mohlo stačit. A je to potřeba mít připraveno na podzim.

Zmínila jste plně očkované. Řada lidí má pocit, že je chrání už první dávka, v opatřeních se na ně po přibližně třech týdnech od prvního očkování vztahují výjimky. Je to správné?

To je špatně. První dávka určitě není ochrana proti deltě. Trošku chrání, ale výrazně méně. Píše se o přibližně 30 procentech ochrany, to znamená, že se lidé mohou infikovat, symptomy mohou mít velice mírné, pravděpodobně nebudou hospitalizováni s těžkým průběhem, nicméně mohou nákazu šířit, a to určitě nechceme. Například v Kanadě se mluví o tom, že se bude úplně uvolňovat až poté, co bude proočkovanost 75 procent oběma dávkami. Zároveň to mají vypočítané na původní variantu, tato možná bude potřebovat více – 80 až 85 procent abychom mohli vše zrušit.

Teď je ale hlavní výzvou letní cestování. Hlídá se u nás import variant koronaviru?

Máme nařízení, která jsou rozumná. Ale že je nikdo nekontroluje, že to všichni obcházejí a nejsou za to žádné postihy, to je velmi špatně. Když jde člověk podle nařízení do karantény, tak by mu měli volat. Stejně jako to funguje v cizině. To je to, co chybí a mělo by se změnit.

Dokud lidé nezačnou vnímat, že je podvod, pokud něco nevyplní, že to je téměř trestný čin, tak to nebude fungovat. V cizině by si to nedovolili. Lidé by se měli testovat a všechny pozitivní vzorky by se měly analyzovat diskriminačním PCR testem. Pokud se to vyřeší na této úrovni, tak dobře, pokud ne, tak sekvenací. To je jasné, ale systém také ještě úplně nefunguje, teprve se rozbíhá. Pan ministr sice dal povel, ale samotný rozběh je velmi pomalý.

Když se někdo vrátí ze zahraničí, měl by se otestovat a pokud je pozitivní, měl by se vzorek rovnou analyzovat na možnou variantu?

Ano, laboratoře by měly vzorek vzít a udělat ten druhý krok – to je diskriminační PCR test. Zároveň by tyto vzorky měly poslat na sekvenaci, protože tato PCR vám něco řekne, ale ne vše. Řekne, že je to třeba ta nebo tato varianta. Ale když vzorek dáte na sekvenaci, řekne vám, že je k této variantě ještě další mutace. Víme, že i k deltě jsou další mutace a časem opět mohou mít jiné vlastnosti. Takže je třeba sledovat pozitivní vzorky i sekvenací, zvlášť, když je jich teď relativně málo.

Ze zahraničních zpráv se zatím zdá, že varianta delta trápí i země, které mají relativně vysokou proočkovanost. Je to varovný signál i pro nás?

Šířit se určitě bude a určitě se rozšíří i k nám. Řekla bych, že tady delta převládne tak v říjnu nebo možná už v září. Ale nemusí to být nic tak úplně zásadního, pokud budeme proočkovaní. Teď je proto důležité stimulovat lidi, aby zachovali opatrnost, byli féroví a nepodváděli, protože tím ohrožují všechny.

Je třeba jim opakovat, aby nosili roušky či respirátory a aby byli motivováni k vakcinaci. To dramaticky omezí počet hospitalizací. Protože se zdá, že tato varianta nestojí za stavy, které by ve vyšší míře ústily v hospitalizace a rozhodně nevidíme těžké průběhy u vakcinovaných. Takže to nevidím úplně dramaticky. Zvýšení počtu případů ale zaznamenat můžeme. Hodně to záleží na tom, jak se budeme chovat.