Trápení s firemním testováním: Skoro každý druhý pozitivní test byl omyl

Spolehlivost antigenních testů není zdaleka stoprocentní, to ostatně nedeklarují ani sami výrobci. Mylné výsledky ale způsobily potíže nejednomu zaměstnanci, potažmo firmě. Problém je hlavně s falešnou pozitivitou testů. Opačný problém, a to ten, že je test falešně negativní, se totiž jen tak neprokáže. Pokud ale test vyjde pozitivní, následuje potvrzovací PCR test. A ten ukáže, zda se antigenní test nemýlil.

Jenže z průzkumu Potravinářské komory vyplývá, že se mýlí poměrně často. Analýza, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, proběhla napříč 141 firmami v potravinářství. A výsledek hovoří jasně: téměř každý druhý test, který vyšel pozitivní, se mýlil.

„Celkem firmy otestovaly 30 671 zaměstnanců, pozitivních v rámci antigenního testování bylo 374 zaměstnanců, po následných PCR testech zůstalo pozitivních 194 osob,“ řekl Seznam Zprávám Miroslav Koberna, šéf Potravinářské komory.

Problém s falešnou pozitivitou ale nemají jenom firmy v potravinářství. Například stavební firma OSP použila v první vlně testování 115 testů, ze kterých vyšlo 28 pozitivních. Jenže ani u jednoho zaměstnance, který absolvoval následně potvrzovací PCR test (celkem 25 lidí), se nákaza nepotvrdila. OSP použila testy ze slin od výrobce Hangzhou Realy Tech.

„Dneska už vím, že jsou mezi testy obrovské rozdíly. Ale myslel jsem si, že to ministerstvo zdravotnictví nějak řeší, tedy že se na seznam dostávají jen kvalitní testy, ale bohužel to tak není. To je jako se vším u téhle vlády. Hraje si na to, že dělá nějaká opatření, a všichni ostatní si hrají na to, že je dodržují,“ říká jednatel OSP Vlastimil Kocanda.

Jednoznačně však nelze říci, jestli je test více chybový. Špatná mohla být jen jedna jeho šarže. Stejně tak se mohlo stát, že nebyl zcela správně proveden nebo odečten výsledek. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd například ve svém srovnání antigenních testů poukázali na to, že při zjišťování výsledku pouhým okem se mohou závěry jednotlivých lidí lišit.

Stavební společnost OSP přitom nebyla jediná, která se potýkala s velkým počtem falešně pozitivních testů. Seznam Zprávy popsaly případ jedné z nadnárodních průmyslových firem, ale také společnosti MP Krásno, kde testy ukázaly minimálně u poloviny pozitivně testovaných, že šlo o chybný výsledek. Podniky přitom používají testy od různých výrobců.

Vždy ale firmy při objednávání testů vychází ze seznamu ministerstva zdravotnictví. Na něm se však kromě společností s dlouholetou zkušeností v podnikání ve zdravotnictví objevují firmy, které dosud neměly s prodejem zdravotnických pomůcek zkušenosti.

O tom už Seznam Zprávy informovaly. V Česku prodává antigenní testy už téměř 400 firem, které musely pro testy žádat výjimku na samotestování od ministerstva zdravotnictví. K tomu ale v současnosti stačí předložit potvrzení o spolehlivosti, které k testům dává sám výrobce. Nedochází už k žádnému nezávislému ověřování účinnosti v Česku. To je dle oslovených odborníků potřeba změnit.

Prodejci testů nemusí být ani registrováni u Státního ústavu pro kontrolu léčiv jako dodavatelé zdravotnických potřeb. Českým firmám tak dodává testy třeba společnost, která ještě před měsícem prodávala kuchyňský nábytek, nebo prodejci lihovin, zámečnictví, montážní firmy či podniky prodávající pracovní oděvy. Na seznamu také nechybí firmy, které prodávají auta, nebo společnosti pořádající společenské akce.

S testy obchodují také firmy, od kterých nakupovalo ministerstvo zdravotnictví ochranné pomůcky při první vlně pandemie. Tedy v době, kdy byl resort pod vedením exministra Adama Vojtěcha kritizován za to, že se nakupují ochranné pomůcky za několikanásobné ceny.