Průzkum: Stres v práci nemizí, v osobním životě dokonce narostl

Průzkum uvádí, že stres v práci zažívá 86 % dotazovaných, přičemž 52 % zaměstnanců pouze příležitostně. Necelá pětina – konkrétně 18 % – pracovníků cítí stres častý a vyčerpávající, naopak 16 % zmiňuje stres pozitivní, založený na bázi adrenalinu, který je motivuje k lepším pracovním výkonům. Zbylých 14 % pracujících necítí žádný stres. Rozdílem oproti loňskému roku je pak zvýšení stresu v osobním životě, který uvádí až 40 % respondentů.

34 procent pracovníků se potýká s nárůstem práce a větším pracovním vytížením, než tomu bylo před vypuknutím pandemie. Nejčastěji se jedná o lidi z oblasti podnikových služeb – z dotazovaného celku tvoří 43 %. Dle asociace ABSL to může být způsobeno tím, že obor byl v době pandemie nucen rozšiřovat svou působnost a přebíral práci od sesterských center v Asii.

Na větší pracovní zátěž si v průzkumu stěžovalo také 41 % lidí pracujících v oblasti IT. Zvýšení jejich pracovních povinností způsobila zejména postupující digitalizace a rychlý nárůst zaměstnanců pracujících z domova. Na horší efektivitu komunikace, která je zapříčiněna právě prací na dálku, upozorňuje čtvrtina dotazovaných.

69 % respondentů se vyjma pracovního stresu potýká také s obavami o vlastní zdraví. Častěji podobné úzkosti prožívají ženy a zaměstnanci nad 55 let. Očkování proti onemocnění covid-19, které by mělo přispět ke zmírnění stresu o vlastní zdraví, by 12 procentům zaměstnanců v případě možnosti nabídl zaměstnavatel. Více než polovina z nich by vakcinaci přijala, čtvrtina z nich by naopak nabídku odmítla.

Podle Britské národní zdravotní služby (NHS) lze stres určitými způsoby zmírnit. O stresu a svých pocitech odborníci doporučují mluvit s kamarády, členy rodiny nebo zdravotníky, pomoci by také měla dechová cvičení, uklidňující podcasty a aplikace. V českém prostředí existuje například mobilní aplikace Nepanikař, v níž lze v případě potřeby najít i telefonní čísla s možností přímého telefonování na záchrannou službu, tísňové volání, linku bezpečí a krizová centra.

Stres zmírňuje i dlouhodobé plánování a sestavení seznamu věcí, které je třeba si pamatovat. Faktory, jež naopak stres zhoršují, jsou podle NHS nejen cigarety, drogy, alkohol a hazardní hry, ale například i tendence dělat všechny věci najednou nebo snaha řešit neřešitelné.

Ke zvládnutí čistě pracovního stresu doporučuje Americká psychologická společnost (APA) několik postupných kroků. Podstatné je vysledovat a jasně definovat své stresory a snažit se na ně rozvinout zdravé reakce, kterými může být například jóga nebo četba knih. Člověk by si měl také jasně stanovit hranice mezi pracovním a soukromým životem, důležité je i dostatečné množství času na odpočinek. K odpočinku a relaxaci je vhodné využít meditaci.