Průzkum: Prezident Zeman je průměrný a pro polovinu Čechů nepřijatelný

Po třech a půl letech ve funkci se první přímo zvolený prezident Miloš Zeman jeví Čechům jako průměrná hlava státu.

V průzkumu, který připravila pro Seznam společnost Median, hodnotili dotázaní Zemana školní stupnicí v osmi pohledech na výkon funkce a celková známka se blíží trojce (2,95).

Nejvíce přitom lidé oceňují na prezidentovi, jak využívá své pravomoci a jak se zajímá o problémy občanů, naopak nejkritičtější jsou k tomu, jak reprezentuje na veřejnosti a jakými spolupracovníky se obklopuje.

Dotazy položil Median respondentům na konci září a začátku října, tedy předtím, než vypukly spory o setkání s dalajlamou a s vyznamenáním pro strýce ministra kultury Daniela Hermana. Autoři průzkumu se domnívají, že tyto události by výsledek pro Zemana spíše zhoršily.

„Odhaduji, že je to typ kauzy, která by mohla mít viditelný dopad,“ uvedl sociolog Medianu Daniel Prokop, podle něhož se aktuální kauza týká prezidentova vlivu na vnitrostátní politiku, toho, jak reprezentuje úřad a jeho postoje k východním velmocím.

„To jsou věci, které jsou u Miloše Zemana v průzkumu hodnoceny spíše se smíšenými dojmy a hodně to souvisí s celkovou důvěrou v něj,“ míní sociolog, podle něhož se poslední události mohou na důvěře v prezidenta podepsat stejně jako schůzka v Lánech na podzim 2013 nebo vulgární vystoupení v rozhlase na podzim 2014.

„Naopak listopadové události 2015 (prezident při oslavách 17. listopadu vystoupil na pódiu s představiteli extrémních postojů k uprchlické krizi - pozn. red.) Miloši Zemanovi příliš neuškodily, protože se obsahově týkaly migrace,“ připomíná Daniel Prokop.

V otázce na přijímání uprchlíků vyjádřilo v našem průzkumu se Zemanem souhlas 63 procent respondentů.

Když autoři výzkumu položili lidem otázku, koho by nyní volili v hypotetickém prvním kole prezidentské volby, byl Miloš Zeman jasným vítězem. Avšak zároveň téměř polovina dotázaných (48 %) řekla, že je pro ně nynější prezident naprosto nepřijatelným kandidátem.

Pětačtyřicet procent lidí si myslí, že naplňuje sliby, s nimiž na Hrad přišel. Mezi někdejšími Zemanovými voliči je s plněním slibů spokojeno 79 procent, ale jen čtvrtina dala odpověď, že je o tom přesvědčena.

Celkem pětina voličů hodnotí Miloše Zemana kriticky, nebo neví.

„Právě z těchto bývalých voličů se nejčastěji rekrutují lidé, kteří by v současné době volili jinak,“ upozorňují autoři průzkumu a odkazují na další část svých zjištění, která prověřovala nynější podporu Zemana a jeho eventuálních soupeřů.

„Zhruba 20 procent voličů Miloše Zemana z roku 2013 v těch duelech říká, že by volili třeba Jana Švejnara nebo Michala Horáčka. Takže on vlastně ztratil zhruba dvacet procent toho elektorátu z minulých voleb, nahrazuje jej jinými voliči," říká.

Rozdělení voličů v pohledu na Zemana se projevuje i v tom, jak ho hodnotí.

I v hodnocení, jak sjednocuje společnost, je Miloš Zeman oceněn průměrnou trojkou, přičemž ještě horší známku dostal od respondentů průzkumu za to, jak reprezentuje svůj úřad na veřejnosti a za to, jaké spolupracovníky si vybírá.

„Podporovatelé a odpůrci Miloše Zemana se podle očekávání významně liší ve všech oblastech,“ uvedli autoři průzkumu. Nejmenší rozdíly mezi oběma tábory jsou v hodnocení, jak využívá prezidentské pravomoci (hodnocení těch, pro něž je Zeman nepřijatelný, je jen mírně kritické) a ve výběru spolupracovníků (zde dali najevo své rozpaky i Zemanovi podporovatelé).

Pokud jsou témata, kde postoje Miloše Zemana mohou jeho příznivce či odpůrce přibližovat, je to zejména snížení či zrušení sociálních dávek. Největší rozdíl je naopak v tom, kam prezident směřuje Českou republiku.