Hlavní obsah

Průzkum: Pandemie více zasáhla do života mladým a ženám

Foto: eldar nurkovic, Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Pandemie covid-19 závažným způsobem život většiny Čechů neovlivnila. U nejmladší generace dospělých to ale neplatí – tady je situace opačná. Ukazuje to průzkum STEM pro Nadační fond Šťastné Česko.

Článek

Dobré vědět

- Epidemie ovlivnila závažným způsobem život více než polovině mladých. Častěji také ženám než mužům.

- Podle většiny respondentů boj s nákazou ukázal, že lidé k sobě mají blízko a jsou ochotni si pomáhat. Zdůrazňují také potřebu mezinárodní spolupráce.

- Zvládání budoucích krizí Češi vidí spíše pesimisticky.

Od prvního odhaleného případu nákazy covid-19 uběhl v České republice již téměř rok. Celkem 45 % respondentů oslovených agenturou STEM říká, že epidemie ovlivnila jejich život závažným způsobem. Nejzasaženější skupinou jsou mladí lidé ve věku 18–29 let, kteří na tuto otázku kladně odpověděli v 55 procentech. Taktéž byli skupinou, která nejčastěji uvedla, že jí pandemie sebrala radost ze života: konkrétně to bylo 39 procent.

Výzkum zpracoval Ústav empirických výzkumů STEM pro Nadační fond Šťastné Česko. Tisícovka respondentů odpovídala v prosinci 2020.

Dopady epidemie také pociťují více ženy, které mohou podle analýzy intenzivněji prožívat obavy o zdraví rodiny a budoucnost dětí. Při rozdělení respondentů podle vzdělání pak v průzkumu platí, že čím nižší dosažené vzdělání, tím větší zásah do svého života pociťují.

„V případě mladých lidí platí, že omezení spojená s bojem proti covid-19 pro ně znamenají větší zásah do života nežli v případě starší populace. Lidé se základním vzděláním se v době epidemie ocitli ve větší izolaci, což mohlo snížit jejich životní optimismus a energii,“ uvádí průzkum.

Epidemie ukázala ochotu pomáhat si

Kromě zásahu do života ale lidé vnímají i ochotu vzájemně si pomáhat. A to jak na osobní úrovni, tak i v rámci spolupráce jednotlivých zemí. Shodně 63 % dotázaných má pocit, že boj s nákazou covid-19 ukázal, že lidé k sobě mají blízko a jsou ochotni si pomáhat. Větší potřebu mezinárodní spolupráce nejvíce vnímají starší lidé nad 60 let (74 %) a vysokoškoláci (69 %).

Ochotu pomáhat si vzájemně i na osobní úrovni pociťují nejvíc rovněž starší lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním. Všechny věkové kategorie, i ty rozdělené podle vzdělání, vnímají tuto ochotu ve většině.

Zvládneme příští krizi? Starší to vidí pozitivně

Začátkem ledna přišel znovu vysoký nárůst nakažených i úmrtí v souvislosti s nákazou, který mohl náhled na budoucnost ovlivnit. V prosinci bylo 41 % dotázaných přesvědčeno, že jsme na dobré cestě, abychom příští krize zvládli úspěšně.

S nejmenším optimismem se na možné budoucí krize dívají mladí. Dohromady jen 27 % z nich vidí zvládnutí příštích krizí pozitivně. Naopak nejstarší věková skupina 60+ let věří v lepší průběh příští krize – celkem 55 % dotázaných.

Doporučované