Článek
Devět z deseti Čechů nechce sdílet osobní údaje, jako je rodné číslo nebo osobní doklad, obsah e-mailu a zpráv nebo údaje o platební kartě. Osobní informace si přitom více střeží ženy.
Své fotografie naopak zabezpečuje jen každý sedmý uživatel internetu, ostatní se před možným zneužitím například na sociálních sítích prakticky nechrání, ukazuje průzkum agentury STEM/MARK, který vznikl v rámci soutěže Vodafone Nápad roku.
Mladí mají nejméně zábran
Téměř polovina dotazovaných nemá problém poskytnout údaje o poloze, méně striktní jsou Češi také ohledně sdílení historie prohlížení, fotografií, kontaktů a osobních dokladů. I tato data ovšem poskytne jen čtvrtina z nás. Odlišnost je patrná i u mladých ve věku 18–29 let, mezi nimiž je na rozdíl od obecné populace více těch, kteří tato data nemají problém sdílet.
Ochota sdílet své soukromé údaje pak klesá s rostoucím věkem. Obecně jsou ochotní osobní údaje sdílet především lidé z nejmladší generace a muži, u žen je patrná větší zdrženlivost. Podíl mužů, kteří se nezdráhají informace poskytnout, je například u sdílení údajů platební karty více než dvojnásobný.
Podobné výsledky poskytuje i srovnání podle dosaženého vzdělání. Nejmenší problém mají lidé ve všech kategoriích sdílet svoji polohu a předávat osobní údaje, mezi které patří jméno, příjmení, věk a bydliště. Ochotu sdílet své nacionálie projevilo 32,8 procenta, jednalo se především o respondenty s maturitou (30,8 %).
Jako nejdůvěrnější informaci označili dotazovaní rodné číslo nebo osobní doklady, před vyzrazením je chrání 89,2 procenta respondentů.
Soukromá data nejsou výnosný byznys
„O tom, že pro technologické společnosti jsou sdílená data uživatelů cenná, není pochyb. Většina z nás ale netuší, že hodnota dat, která si o naši on-line aktivitě ukládají internetové společnosti, jakými jsou Facebook, Google nebo Twitter, dosahuje stovek korun měsíčně,“ uvádějí autoři studie.
Nejvíce si na datech uživatelů vydělá Facebook a Google, i tak se ale v průměru jedná o částku 300 až 400 korun měsíčně. Vše se navíc odvíjí od konkrétní země a stavu ekonomiky. Roční zisk se běžně pohybuje kolem pěti tisíc korun.
Výsledky průzkumu však ukázaly, že o reálné hodnotě dat má správné ponětí jen 20 procent dotazovaných, třetina (34,8 %) danou částku nebyla schopna konkretizovat a další třetina (32,2 %) uvedla, že se výdělek pohybuje od desítky tisíc korun výše. Nejčastěji takto tipovali mladí lidé ve věku mezi 18–29 lety (43,6 %), kteří jsou ke sdílení dat nejméně zdrženliví.
„Ve všech zdarma nabízených službách je uživatel produktem. Informace o něm slouží k vytváření profilů pro cílení reklamy a společnosti jako Facebook, Google, Microsoft, Twitter, TikTok a další tímto způsobem vydělávají na uživatelích peníze,“ říká Daniel Dočekal, expert na sociální sítě a soukromí uživatelů. „Miliardy či stovky milionů uživatelů těchto služeb se pak snadno proměňují v miliardové zisky,“ dodává.
Nejvíce se strachujeme o své finanční údaje
Množství a škála dat, která o sobě lidé poskytují s různou dávkou dobrovolnosti či vědomosti dalším stranám, se neustále rozšiřuje. Ve světovém měřítku jsou osobní data nejčastěji sdílena s bankami, předává jim je více než polovina dotázaných. V tomto směru jsou nejopatrnější Američané.
Sdělovat své osobní údaje platebním službám se nezdráhá dokonce 58 procent ruských respondentů. Naopak nejméně sdílní jsou dotazovaní v případě on-line prodejců a sociálních sítí, ukazuje mezinárodní průzkum agentury EOS.
Z výzkumu také vyplývá, že finanční data jsou všeobecně považována za údaje, které stojí za to chránit proti zneužití. Data umožňující přístup k bankovnímu účtu vyžadují podle dvou třetin dotázaných vysoký stupeň ochrany.
Nejméně jsou lidé opatrní na své zdravotní výsledky, přestože je jejich obsah vysoce citlivý a důvěrný. Podobně vnímá veřejnost také informace o příjmech – dotazovaní je vyhodnotili až jako čtvrté nejcitlivější, vyplývá z výsledků mezinárodní studie skupiny EOS.
