Článek
Po téměř roce a půl, kdy se v Česku objevily první případy nakažených onemocněním covid-19, si 70 procent Čechů myslí, že vláda nezvládla epidemii dobře. Opačný názor mělo 28 procent dotázaných. Ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy se Češi hned po Slovensku staví k přístupu vlády nejkritičtěji.
Spokojení s vládou v souvislosti se zvládáním pandemie byli z těchto zemí pouze Rakušani a Maďaři. Vyplývá to z analýzy průzkumů veřejného mínění obyvatel deseti zemí střední a východní Evropy, kterou zveřejnila organizace Globsec.
Poslechněte si článek i v audioverzi.
Analýza Globsec trendy roku 2021
Analýza vychází z průzkumů veřejného mínění, které se konaly v březnu 2021 v celkem 10 zemích střední a východní Evropy, konkrétně v Bulharsku, Česku, Estonsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku a na Slovensku. V každé zemi se průzkumu účastnil reprezentativní vzorek 1000 respondentů.
V průzkumech veřejného mínění se autoři zaměřovali na postoj obyvatel k EU, NATO a také dalším zemím z hlediska strategického partnerství. Součástí bylo také přiblížení názorů lidí ze střední a východní Evropy na aktuální problematiku, např. na pandemii, zatčení ruského opozičního politika Alexeje Navalného nebo na přístup Číny k lidským právům.
První části analýzy se Seznam Zprávy věnovaly v tomto článku.
Jak připomíná analýza, země střední a východní Evropy patřily s nástupem takzvané druhé vlny k nejvíce zasaženým.
„Existuje několik faktorů, které přispěly k tomuto debaklu, včetně rozsáhlého uvolnění bezpečnostních opatření během léta, nedostatečné přípravy na druhou vlnu a váhavých postojů k opětovnému zavedení lockdownu na podzim a v zimě spolu se špatnou kvalitou systémů zdravotní péče,“ osvětlují autoři analýzy.
Jednou z cest, jak do budoucna omezit šíření viru, je právě probíhají očkování proti onemocnění covid-19. Průzkum se proto zaměřoval i na to, zda se obyvatelé zkoumaných zemí plánují nechat očkovat, nebo již očkovaní jsou. Takzvaný vakcinační potenciál je nejmenší v Bulharsku, kde je naočkováno, nebo se plánuje očkovat pouze 38 procent z dotázaných.
Organizace Globsec
Globsec je nepolitická, nevládní organizace se sídlem v Bratislavě. Zaměřuje se na bezpečnost, prosperitu a udržitelnost v Evropě a ve světě. Již šestým rokem zveřejňuje analýzu trendů v zemích střední a východní Evropy založenou na průzkumech veřejného mínění obyvatel.
Zdroj: Globsec.org
Nejvíce lidí je podle průzkumu očkování nakloněno v Rakousku (81 %), Maďarsku (72 %) a na Slovensku (70 %). V Česku je vakcinační potenciál 66 procent.
Ve srovnání s předchozím průzkumem organizace Globsec z října minulého roku se zájem o očkování proti onemocnění covid-19 ve všech zemích výrazně zvýšil. Z tohoto srovnání vybočuje pouze Rumunsko, kde se postoj k očkování téměř nezměnil.
Podrobněji se pak očkování věnovala dřívější analýza organizace Globsec, která vycházela také z březnového sběru dat. Ukázala, že pokud by si respondenti, kteří mají zájem o očkování, mohli vybrat vakcínu podle výrobce, nejčastěji by volili očkovací látky od západních společností nebo ty, které schválila Evropská léková agentura (EMA). V průměru za všechny zkoumané země by to bylo 43 procent.
Pouze pět procent respondentů vyjádřilo ochotu nechat se očkovat vakcínou od ruských výrobců, jako je například Sputnik V. Zájem o čínské očkovací látky, kupříkladu Sinovac, byl pak podle odpovědí obyvatel zemí střední a východní Evropy menší než jedno procento.
Vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou
Comirnaty od výrobce Pfizer/BioNTech, schválena 21. 12. 2020,
COVID-19 Vaccine Moderna od výrobce Moderna, schválena 6. 1. 2021,
Vaxzevria* od výrobce AstraZeneca, schválena 29. 1. 2021,
COVID-19 Vaccine Janssen od výrobce Johnson & Johnson, schválena 11. 3. 2021.
*Koncem března došlo k přejmenování vakcíny, její předchozí název byl COVID-19 Vaccine AstraZeneca.
Evropskou lékovou agenturou neschválené vakcíny Sputnik V a Sinovac se zatím používají v Maďarsku. Zájem – zejména o látky od čínských výrobců – je přitom mezi dotázanými z Maďarska ve srovnání s ostatními zeměmi vyšší, ukazuje průzkum.
Druhá země, která se liší od ostatních, je Slovensko. Více než 15 procent tamních respondentů projevilo zájem o ruskou látku Sputnik V. Slovensko dávky této vakcíny do země dovezlo již na začátku března, ale registrace na očkování Sputnikem V se otevřela až tento týden a s podáváním vakcíny se má začít ten příští. Podle údajů z takzvané virtuální čekárny se k očkování zatím přihlásilo necelých 5300 lidí.
Konspiračním teoriím o covidu-19 věří nejvíce Rumuni
V souvislosti s pandemií se objevila řada konspiračních teorií a dezinformací. Světová zdravotnická organizace dokonce označila tento fenomén jako takzvanou infodemii, kdy nadměrné množství nepravdivých a nepřesných informací ve veřejném prostoru ztěžuje hledání účinného řešení, jak pandemii potlačit.
Infodemie
Pojem infodemie označuje fenomén šíření nadměrného množství nepravdivých či nepřesných informací o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii), které ztěžuje nalezení jeho účinného řešení. Začala jej používat Světová zdravotnická organizace na počátku roku 2020 v souvislosti s pandemií covidu-19.
Během mimořádné zdravotní události se mohou podle WHO prostřednictvím médií šířit zavádějící informace, dezinformace a fámy, jež živí v lidech pudový strach. Infodemie může vyvolávat zmatek, vytvářet nedůvěru mezi lidmi a narušovat účinnou reakci v oblasti veřejného zdraví.
Z průzkumu organizace Globsec vyplývá, že nejvíce konspiračním teoriím v souvislosti s onemocněním covid-19 věří v Rumunsku, až 40 procent dotázaných, a v Bulharsku (35 %). V případě Česka průzkum ukázal, že těmto dezinformacím věří 24 procent Čechů.
V průzkumech se organizace Globsec zaměřovala na tři konspirační teorie. Jednou z nich bylo přesvědčení, že státní instituce uvádějí vyšší čísla nakažených, než jaká ve skutečnosti jsou. Nejvíce tomu věří lidé v Rumunsku, až 47 procent dotázaných, nejméně pak v Rakousku (21 %). V Česku je o pravdivosti této konspirační teorie přesvědčeno 38 procent dotázaných.
V Polsku si respondenti naopak myslí, že instituce uvádějí menší počet nakažených, než jaký ve skutečnosti je. Podle průzkumu je to až 53 procent dotázaných.
Druhé z konspiračních teorií, že pandemie je „spiknutí skrytých elit“, věří v Česku 28 procent dotázaných. Naopak v Bulharsku je toto přesvědčení velmi silné, až 45 procent respondentů zastává názor o „spiknutí“.
