Průzkum: 30 let po totalitě se Východoevropané bojí o demokracii a nevěří vládám ani médiím

Studie zjistila, že velká část občanů ve střední a východní Evropě si myslí, že demokracie je v jejich zemi ohrožena. V šesti ze sedmi oslovených zemí je většina dotazovaných toho názoru, že je na místě bát se o možnost svobody projevu.

Podle průzkumu YouGov zveřejněného nadací Open Society Foundations (OSF) George Sorose, do kterého se v České republice, Bulharsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku zapojilo 12 500 lidí, 51 % až 61 % občanů cítí, že demokracie je ohrožena. Více než 60 % lidí v každé zemi uvedlo, že je ohrožen i justiční systém.

Tři čtvrtiny dotázaných v Bulharsku, více než polovina v Maďarsku a Rumunsku, třetina v Polsku a pětina Němců si také podle výsledků myslí, že volby v jejich zemi nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Ve všech sedmi zkoumaných zemích méně než čtvrtina respondentů starších 40 let odpověděla, že svět je bezpečnější než v roce 1989.

Důvěra ve spolehlivost informací poskytovaných tradičními médii i vládami je ve zkoumaných zemích na nízké úrovni. Jednoznačná většina respondentů uvedla, že nedůvěřují tradičním médiím, že podávají zprávy spravedlivě a čestně. Nevěří ani vládám, že zveřejňují informace přesně a nezaujatě.

Velký počet lidí – většina v Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku a menšiny na Slovensku, v Polsku, Německu a České republice – podle průzkumu věří, že pro lidi se stalo obtížné žít život podle svého, bez ohledu na původ, etnicitu nebo sexuální orientaci.

Většina Maďarů, Bulharů, Rumunů, Slováků a Poláků je přesvědčena, že by za kritiku své vlády utrpěli osobní důsledky.

Přestože si autoři zprávy myslí, že nedůvěra v demokratický systém a média je na „alarmující úrovni“, mnozí respondenti ankety se také domnívají, že mohou ovlivnit politiku a zlepšit společnost, přičemž mladší lidé – zejména ženy – se zapojují do občanské činnosti a jsou optimističtí ohledně šance na pozitivní změny.

„Naše výsledky ukazují, že tam, kde systém selhal, je občanská společnost vnímána jako důvěryhodný protějšek,“ uvedli autoři a poukázali na nedávné masové protikorupční protesty na Slovensku, v České republice a Rumunsku, obrovské demonstrace v Polsku proti ultrakonzervativní vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Zmínili také nečekanou ztrátu maďarské vládní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, která v komunálních volbách minulý měsíc přišla o Budapešť a řadu dalších velkých měst.

I přes útoky autoritářských vlád na skupiny občanské společnosti včetně nadace OSF většina respondentů ve všech zúčastněných východoevropských zemích chválila právo veřejných organizací, jako jsou charitativní organizace a univerzity, na kritiku úřadů. Pouze 17 % respondentů ze všech sedmi zemí se postavilo proti práci nevládních organizací.

Průzkum zjistil, že lidé ve věku 18 až 22 let (běžně označovaní jako generace Z) a 23 až 37 let (mileniálové) se široce občansky angažují. Kromě toho jsou optimističtí ohledně možnosti měnit věci k lepšímu. Vedou mileniálové – za posledních 12 měsíců podepsalo petici alespoň 59 % lidí na Slovensku, v Rumunsku (43 procent lidí) a České republice (38 procent lidí).

„Dospěli v období po ekonomické krizi a vykazují pozoruhodnou schopnost se efektivně mobilizovat a orientovat v informačním prostředí. Jsou sebevědomí a cítí, že mohou změny ovlivnit ve velkém měřítku, a projevují výrazný souhlas s politikou sociální spravedlnosti,“ zní ve zprávě. Generace Z je podle zprávy „velmi speciální avantgarda“.

„Hybnou silou pozitivních změn“ byly podle zprávy zejména mladé ženy, které zpráva shledává výrazně tolerantnějšími, soucitnějšími, otevřenějšími rozmanitosti a optimističtějšími k dosažení pokroku než mladí muži.

Více než polovina žen mezi 18 a 22 lety si například myslí, že lidé z LGBT komunity by měli být více chráněni. To samé si myslí jen 31 % mužů. Podobně si výrazně větší část mladých žen než mladých mužů myslela, že by měli být více chráněni uprchlíci a přistěhovalci. Ženy z generace Z také mnohem častěji než muži odpovídaly, že mají více příležitostí než lidé v roce 1990 a že pro ně je v politice větší šance na úspěch než před 30 lety.

Ve všech sledovaných zemích respondenti uvedli, že chtějí, aby vlády více pracovaly na podpoře žen, mladých lidí, starších lidí, osob se zdravotním postižením a osob s nízkými příjmy.