Článek
Když Jakub Šimerda z Bolehošti na Rychnovsku jel domů při poslední průtrži mračen, která se regionem prohnala, nestačil se divit. „Byly tam laguny, místy po polích tekla doslova řeka. Myslím, že to není úplně v pořádku,” říká mladý muž, který zkázu na polích i zaznamenal. Voda valící se po polích sice nenapáchala žádné viditelné škody, avšak splachovala to nejcennější, co na polích je. Ornici.
Zamezit tomu by mohla řada jednoduchých opatření, například vysazování remízků nebo zatravňovací a zasakovací pásy. „Ukazuje to na nevhodné nastavení i dotací do zemědělství, kdy je u nás podporováno, aby se hospodařilo na co největších rozlohách,” upozorňuje krajinný ekolog a krajský zastupitel Martin Hanousek (SZ) na další potřebné opatření - nutnost většího rozkouskování polí. „Za komunismu se veškerá tato opatření, která tu byla, zrušila. Od pamětníků vím, že tady v Bolehošti byla kupa remízků a zatravňovacích ploch. To všechno zmizelo. Myslím, že je čas, aby se to začalo pomalu vracet, pokud chceme do budoucna mít kde pěstovat potraviny,” míní Šimerda.
Podobného názoru je i starosta Bolehošti Petr Kubíček (Patrioti Bolehošť), který by návrat remízků kolem obce viděl rád. „Je zde ale potřeba i toky pravidelně čistit, protože je tu velmi těžká půda, která špatně vsakuje a mohlo by docházet k zaplavování území,” říká.
Návrh takzvaných přírodě blízkých opatření, který chtěli ekologové provést v povodí říčky Dědiny na Rychnovsku, vznikl v letech 2007 a 2010 a mimo zabránění splavňování orné půdy měl pomoct především jako protipovodňové opatření. Někteří starostové dotčených obcí však tento návrh odmítli jako kontraproduktivní. Opatření by podle nich byla těžko udržovatelná a vyjádřili také obavu, že by proti povodním nepomohla.
