Článek
„Na základě hloubkové kontroly dodržování pravidel veřejné podpory bylo identifikováno riziko proplácení nezpůsobilých mzdových výdajů za ty zaměstnance, kteří nepřispívají k čistému nárůstu počtu zaměstnanců v dané provozovně. Pokud byl stávající zaměstnanec přesunut na projekt v rámci provozovny, musí být jeho pozice nahrazena do 3 let od ukončení realizace počáteční investice. U pozic, které nebudou nahrazeny, budou výdaje na tyto pozice považovány za nezpůsobilé,“ stojí v dopise odeslaném z API, jejž má Televize Seznam k dispozici.
Stejný či podobný dopis nyní dostali zástupci stovky českých firem. Přeloženo z úřední řeči se v něm píše, že Evropská komise zpětně proplatí mzdy jen těch zaměstnanců, jejichž pracovní místa díky dotaci vznikla. Původní výzvy OPPIK ICT a sdílené služby ale slibovaly a následně udělovaly dotace i na mzdy stávajících pracovníků.
A vzhledem k tomu, že je v Česku dlouhodobě nedostatek odborníků v IT sektoru a nová místa tak vznikají velmi obtížně, firmy velmi často žádaly právě o dotace na mzdy stávajících vývojářů.
Na problém přišel audit Ministerstva financí. Ten zjednodušeně řekl, že se podporovalo něco, co se podporovat nemělo - mzdy, které nebyly spojeny s reálnými pracovními místy. Závěr potvrdil antimonopolní úřad i Evropská komise. Slíbené peníze tak není odkud proplatit.
Mluvčí ministerstva průmyslu (MPO) Štěpánka Filipová to Televizi Seznam potvrdila. „MPO okamžitě zastavilo administraci žádostí o platbu, upravilo metodiku a obeslalo příjemce dotace, aby se vše napravilo,“ uvedla.
Ve výzvách mělo dotaci v celkové výši 3 miliardy korun dostat 475 subjektů. Proplaceno už bylo 694 milionů korun.
Podle dostupných dokumentů problém vznikl v době, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). „Problematické bylo nastavení pravidel pro čerpání ve dvou výzvách ICT a sdílené služby. Jednalo se o roky 2015 a 2016. Sekce, která má na starosti evropské fondy, má od letošního roku nového náměstka,“ řekla k tomu mluvčí Filipová.
