Článek
Tuzemská průmyslová výroba v červenci meziročně reálně vzrostla o 7 procent, oproti červencovým 11,1 procenta však zpomalila. Oproti loňskému roku byla produkce podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyšší o 2,1 procenta. Hodnota meziročních zakázek se zvýšila o 18,9 procenta.
„Produkce v červenci vzrostla v naprosté většině průmyslových odvětví. Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, například oceli,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, elektrických zařízení a základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství. Průmyslová produkce se však snížila v odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, ostatním zpracovatelském průmyslu a ve výrobě oděvů.
Tržby z průmyslové činnosti letos v červenci meziročně vzrostly o 12,1 procenta. Hodnota nových zakázek v červenci meziročně vyrostla o 18,9 procenta, nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 18,3 procenta, zatímco ty z Česka vzrostly o 20,2 procenta.
K růstu nových zakázek přispěla výroba motorových vozidel, výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a výroba strojů a zařízení. Počet nových zakázek klesal ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a v oděvnictví.
„Stejně jako v předchozích měsících průmyslovým podnikům výrazně rostla zakázková náplň. Meziměsíčně se objem nových průmyslových zakázek zvýšil již potřetí v řadě a dosahuje nejvyšších hodnot ve sledované časové řadě,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
V červenci vzrostlo i stavebnictví, a to reálně o 0,5 procenta. Meziročně se ale snížilo o 2,6 procenta.
Stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 procenta více stavebních povolení. Orientační hodnota staveb se zvýšila o 128,9 procenta.
„Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla více než dvojnásobně. Zásluhu na tom má vydání stavebního povolení na výstavbu pražského metra trasy D, ale orientační hodnota by byla v růstu i po odečtení miliardových staveb,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Oproti minulému roku bylo zahájeno o 30,2 procenta bytů více, dokončeno pak o 11,8 procenta více. „Výkon českého stavebnictví byl nad průměrem EU v obou segmentech. Největší meziroční růst zaznamenalo Maďarsko, dobře si vedlo také Rakousko a Polsko, Slovensko zaznamenalo stagnaci a Německo pokles stavební produkce v důsledku pozemních staveb,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Stavební firmy podle ekonoma preferují práce na větších projektech. „Ty jsou často zadávány veřejným sektorem v oblasti inženýrských staveb. Naopak menší soukromé zakázky jsou vytěsňovány, protože na ně chybí výrobní kapacity,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podle předběžných údajů skončila v červenci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách záporným výsledkem – schodkem 7,2 miliardy korun, což byl meziročně o 21,3 miliardy korun horší výsledek.
„Hlavní příčinou byl vysoký meziroční růst hodnoty dovozu, a to především v důsledku vyšší cenové hladiny u ropy a zemního plynu,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ. Nepříznivý dopad podle ní způsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky.
Dalším faktorem byl meziročně vyšší deficit bilance s ropou a zemním plynem o 6,8 miliardy korun, základními kovy o 5,2 miliardy korun, chemickými látkami a přípravky o 2,4 miliardy korun.
Export meziročně vzrostl o 4,3 procenta na 299 miliard korun. Dovoz se zvýšil o 12,3 procenta na 307,1 miliardy korun.
V červenci tvořil podíl vývozu do států eurozóny na celkovém vývozu České republiky 64,8 procenta, podíl dovozu ze států eurozóny do České republiky byl 49,4 procenta. Meziročně tento export vzrostl o 5,3 procenta, import o 12 procent.
