Článek
„Zjišťujeme množství komunálního odpadu a zejména jeho potravinové složky ve třech typech zástavby - sídliště, vilová zástavba a zástavba venkovského typu. V každém typu zástavby sledujeme 300 domácností,“ uvedla jedna z řešitelek projektu Marcela Tuzová.
Po prvním roce výzkumu se ukázalo, že je výrazný rozdíl v množství vyhazovaného jídla v jednotlivých skupinách. Stejně tak se plýtvání potravinami liší v závislosti na ročním období.
„Nejvíce se plýtvá v létě a na podzim, největší podíl na tom má zkažené ovoce a zelenina. Také se potvrdil náš předpoklad, že nejvíce jídla najdeme v popelnicích ze sídliště. Důvodem není to, že by lidé ze sídliště jídlem víc plýtvali, prostě jen nemají jiný způsob, jak se odpadu z potravin zbavit - například dát jej na kompost nebo zkrmit domácími zvířaty,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.
Zatímco na sídlištích podle výzkumu lidé ročně vyhodí 53,6 kilogramu jídla na osobu, ve vilové zástavě s možností kompostování je to 32,7 kilogramu na osobu a rok a ve venkovské zástavbě, kde lze zbytky dát i domácím zvířatům, 29,1 kilogramu na osobu a rok.
Nejčastěji vyhazovanými položkami je ovoce a zelenina a pečivo. „Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je nižší cena těchto druhů jídla a také jeho špatné skladování. Řada lidí například netuší, že rajčata nepatří do lednice,“ upozornila Lucie Veselá.
Analyzovat obsah popelnic budou výzkumníci ještě další dva roky. Před začátkem druhého roku projektu ale ve vybraných lokalitách chtějí obyvatele informovat o tom, jak plýtvání jídlem zabránit. „Například vyhozené jídlo přepočítáme na peníze a ukážeme jim, kolik by mohli ročně ušetřit. Připravujeme dva druhy kampaně - jedna je zaměřená na články a například informační letáky, ta druhá pak na osobní působení na přednáškách, workshopech a na školách,“ dodala Kubíčková.
Ve třetím roce trvání projektu pak budou sledovat, zda výchovné působení ve sledovaných městských částech mělo dlouhodobější efekt.
Výzkum brněnského týmu je svou délkou i rozsahem unikátní nejen v České republice, ale pravděpodobně i na světě. Jeho výsledky mají pomoci najít způsoby, které pomohou změnit chování obyvatel ve vztahu k plýtvání potravinami.
