Článek
Rodák z Holic hledal inspiraci pro svá díla v přírodě. Často se také vracel k prožitkům z dětství. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění. Jeho oblíbený motiv bylo znázornění magnetických čar nebo dráhy vzdušných proudů. V šedesátých letech vymýšlel utopickou architekturu a vytvářel i třírozměrné návrhy a modely.
„Karel Malich je unikátní od narození až do své smrti. Jeho skonem je vysvěcena ohromující závažnost celého jeho života,“ říká galerista Zdeněk Sklenář. Podle jeho názoru byl výtvarník Karel Malich unikátní umělec světového měřítka.
Malichovy pastelové malby mají podle Sklenáře charakter umělcových vnitřních vizí. Při výrobě drátěných plastik se naopak často inspiroval například prouděním vzduchu v místnosti. „Můžete tak spatřit, že v uzavřené místnosti, kde zdánlivě není žádný průvan, je obrovská fyzikální síla, kterou lidské tělo není schopné zaznamenat.“
Plastiky tvořil Malich od konce šedesátých let až do roku 2016. Během desetiletí se jeho práce významně proměňovaly. Sklenář zdůraznil i Malichův přínos pro architekturu. Vytvářel takzvané utopické projekty – například projekt města, které získává veškerou energii z podmořských proudů. Mezi jeho utopické projekty patří i vize domů, které vyrůstají ze dna oceánů.
„Tyto utopické projekty budou bezesporu v budoucnu znovu hodnoceny a nově zpracovávány,“ je si jistý Sklenář. Umělec ve svém díle navázal na Františka Kupku, ale během svého působení podle Sklenáře vytvořil novou vlnu abstrakce.
Malich svá díla vystavoval v Paříži, New Yorku nebo v německé Koblenzi. Poslední výstava Karel Malich 95 se otevřela v Praze minulý týden, v předvečer jeho narozenin. Malich se na její výrobě aktivně podílel a několik obrazů na výstavu vybral sám.
