V Německu prudce přibylo nakažených, jsou za tím jatka

K prudkému nárůstu došlo podle serveru Deutsche Welle zejména kvůli nákaze, která se rozšířila na jatkách v Severním Porýní-Vestfálsku. Infikovalo se tam více než 1300 pracovníků. Institut Roberta Kocha, jenž o stoupajícím číslu R informoval ve svém nedělním hlášení, zdůraznil, že jsou to právě lokální místa nákazy, která hodnotu zvyšují.

Německo má v současnosti více než 190 tisíc potvrzených případů covid-19, obětí eviduje skoro devět tisíc. Podle statistiky německého institutu činil poslední denní přírůstek 537 nakažených – za poslední týden zaznamenali nárůst případů o 3645 infikovaných.

Novým epicentrem nákazy v Německu je například obytný komplex v dolnosaském Göttingenu, kde se nemocí covid-19 nakazilo asi 120 lidí. Do karantény tamní úřady proto zavřely 700 místních obyvatel. Západního souseda ale v posledních dnech trápí hlavně propuknutí nákazy v masokombinátu. Jedná se o největší německá jatka firmy Tönnies ve městě Rheda-Wiedenbrück, kde hygienici evidovali v neděli více než 1300 nakažených.

V karanténě jsou teď všichni zaměstnanci, v izolaci je tedy asi sedm tisíc lidí. S testováním zaměstnanců ve firmě pomáhali i němečtí vojáci – podle ČTK bylo provedeno 6139 testů, 4568 z nich vyšly jako negativní. Úřady okresu Gütersloh nechaly uzavřít školy a školky.

Na nákazu na jatkách reagoval v neděli večer německý ministr práce Hubertus Heil. Podle něj by měla škody, způsobené rozšířením viru, zaplatit sama společnost Tönnies. „Pro tu společnost musí existovat nějaká občanskoprávní odpovědnost,“ uvedl Heil v rozhovoru pro německý deník Bild. Nemyslí si proto, že by měla firma získat nějaké dotace ze státního koronavirového balíčku.

Zemský ministerský předseda Armin Laschet už minulý týden odmítl, že by za šíření nákazy mohlo rozvolňování opatření v jeho spolkové zemi. Naopak ukázal prstem na podmínky, v nichž v masokombinátu pracují a žijí rumunští a bulharští agenturní pracovníci.

Mizerný je podle reportáže serveru Spiegel Online i způsob, jakým se potravinářská firma Tönnies o zahraniční zaměstnance stará. Text poukázal na místní poměry, jejichž součástí je podle svědků vykořisťování a krajně neuspokojivé životní podmínky ve vybydlených panelácích. Právě tam Tönnies po desítkách své zahraniční pracovníky ubytovává.

Šéf potravinářské společnosti Clemens Tönnies právě východoevropské pracovníky z rozšíření nákazy podle Deutsche Welle údajně vinil. V sobotu se veřejně omluvil s tím, že přebírá veškerou odpovědnost, odmítl ale na svou vedoucí funkci rezignovat. Reagoval na to lídr německých Zelených Anton Hofreiter, který miliardáře vyzval, aby náklady spojené s nákazou na jatkách uhradil z vlastní kapsy, ne z peněz společnosti.

Ministr Heil, člen německé Sociálnědemokratické strany (SPD), v neděli večer řekl, že jeho důvěra v jatka potravinářské firmy Tönnies „se rovná nule“. Firma podle něj ohrozila nejen své zaměstnance, ale i celý region, který kvůli porušení koronavirových opatření „drží jako rukojmí“.

Podle Heila volá tato situace po změně celého masného průmyslu. Jeho kolega a šéf SPD Norbert Walter-Borjans apeloval na zvýšení cen masa i německou debatu o distribuční spravedlnosti. Hodnota a cena masa se totiž podle něj liší a kauza Tönnies ukázala na to, že se věnuje příliš málo pozornosti tomu, jak se jídlo vyrábí. „Všechno je podřízeno snaze o zisk a efektivitu,“ okomentoval Walter-Borjans podle DW.