Článek
Nejdřív pětisetleté sucho, pak – s nadsázkou – šest propršených měsíců. V Česku se uzavírá nejdeštivější rok za poslední dekádu.
V průměru napršelo mezi 700 a 800 milimetry srážek. Takové úhrny meteorologové zaznamenali naposledy v roce 2010. „Tehdy spadlo ještě minimálně o 100 milimetrů za rok více než letos,“ řekl pro Seznam Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z portálu intersucho.cz.
Naše vnímání ovlivňuje posledních pět let, kdy častěji padaly teplotní rekordy a málo pršelo.
Experti na počasí zároveň připomínají, že z dlouhodobého průměru mezi lety 1981–2010 letošek ohledně srážek vybočoval jen mírně. „V celé republice ke konci listopadu to bylo asi o patnáct procent víc, tedy o 100 milimetrů. Ale při srovnání se suchým rokem 2018 je rozdíl 285 milimetrů,“ doplnil Pavel Zahradníček.
Pětisetleté sucho letos v Česku vrcholilo ve druhé polovině dubna. Zdroj: Intersucho.cz
Deštivý půlrok ale situaci výrazně zlepšil. Po srážkově podprůměrném listopadu se sucho vrátilo jen do některých horských oblastí. Zdroj: Intersucho.cz
Vrtochy počasí na Česko dopadají různě, severozápad republiky byl letos dešťově podprůměrný, naopak na Moravě srážek napadlo až o třetinu víc oproti dlouhodobému průměru.
Odborníci varují, že se krajina musí připravit na extrémnější výkyvy počasí. Vždyť teprve v květnu se završila epizoda pětisetletého sucha. Deštivější půlrok vrátil vegetaci do solidní kondice, ale sucho se rychle může vrátit.
„Smazat důsledky stresu předešlých let, probíhající změnu klimatu v kombinaci s masivním výskytem lýkožrouta smrkového ani letošní sezóna nedokázala,“ sdělil odborník na zemědělskou krajinu a profesor Mendelovy univerzity Miroslav Trnka.
Na konci dubna, kdy vrcholilo devastující sucho, Česku chybělo až 850 litrů vody na metr čtvereční. Klimatologové zdůrazňují, že sucho neovlivňují jen nízké úhrny srážek, ale také větší výpary vody s ohledem na narůstající teploty. Sucho podle nich minimálně z padesáti procent zapříčiňuje teplota vzduchu. „Deštivý půlrok tuto bilanci zlepšil, ale stále chybí 576 milimetrů. Zhruba polovinu z toho budou tvořit srážky. I přesto, že aktuálně sucho v České republice není, tak z dlouhodobého hlediska jsme stále ve vláhovém deficitu,“ doplnil Zahradníček.
Rok 2020 odstartoval velmi mírnou zimou, od ledna do listopadu bylo osm z deseti měsíců teplotně nadprůměrných. Celkově jsou teploty vzduchu od začátku roku zhruba o 1,3 až 1,7 stupně vyšší než průměr let 1961–2010.
„Teplota vzduchu nám začala výrazně růst od osmdesátých let 20. století a bohužel v posledních letech nabrala na rychlosti. Poslední období je to nejteplejší za dobu měření, a to hlavně díky rokům 2015, 2018 a 2019. Klimatické modely předpokládají, že tento růst bude pokračovat,“ naznačil Zahradníček. Do konce století teploty mohou vzrůst o dva až čtyři stupně. Záleží, jak planetu zatížíme emisemi.
Půda je nyní nasycená vodou až do hloubky jednoho metru. Týká se to většiny území s výjimkou severozápadních Čech.
Krajinu je tedy třeba na extrémnější výkyvy počasí připravit. Podle expertů k tomu pomůže systematické zvyšování retence půdy, například nové tůně, mokřady, v zemědělské rovině ochrana mulčováním a vysazování meziplodin. V lesích je třeba více kombinovat stromy produktivnější s těmi odolnějšími. „Není možné počítat s tím, že nás extrémní počasí negativně nepostihne. Jde o to, omezit na minimum škody, které extrém napáchá, a zajistit, aby co nejdříve po skončení sucha nebo povodně byla krajina schopná svoje funkce obnovit. To je jedna z mnoha výhod pestré a diverzifikované krajiny,“ popsal Trnka.
Deštivý půlrok dostatečně nasytil půdu do jednoho metru hloubky. Po srážkově bohatém říjnu přišel suchý listopad, kdy nespadla ani polovina obvyklých srážek, půdní vlhkost začala klesat, a to především na horách a na západě republiky. „Zhruba na čtvrtině území republiky byla v půlce prosince už vlhkost půdy opět nižší, než je obvyklé, a to převážně od středních poloh výše. Naopak nejvyšší nasycení půdy zůstává na Vysočině,“ doplnil Zahradníček.
Jak rychle se do Česka mohou vrátit obrázky vyprahlé krajiny či usychajících zahrad, klimatologové nedokážou předpovědět. Je však jisté, že extrémů bude přibývat.
„Klimatické modely předpokládají, že období sucha v budoucnu budou častější a intenzivnější, takže se může podobná epizoda zas v dohledné době opakovat, ale jestli to začne za rok, či za deset let, opravdu určit nelze,“ dodal Zahradníček.
