Provoz eRoušky stojí miliony, upozorní přitom jen na zlomek nakažených

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Loni měla aplikace eRouška zachránit Česko před šířením pandemie covidu-19. Letos už se o ní vládní představitelé ani klíčoví odborníci prakticky nezmínili. Naposledy v únoru se bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula vyjádřil, že je aplikace „prakticky k ničemu“.

Přesto eRouška dál funguje a podle dostupných informací z rejstříku smluv za provoz, údržbu a vývoj aplikace během letošního roku do srpna ministerstvo zdravotnictví vydalo téměř 7,5 milionu korun, a to ještě není zveřejněna smlouva za květen.

„Aplikace eRouška je stále důležitým doplňkem ke zvládání šíření onemocnění, včetně výměny anonymních informací o nakažených s ostatními státy EU, ale nyní ji zčásti nahrazuje aplikace Tečka,“ říká k chodu eRoušky Martina Čovbanová z ministerstva zdravotnictví.

Reálně má eRoušku nainstalováno téměř 1,7 milionu uživatelů, například během úterý dokonce přibylo 278 aktivních uživatelů. Za celou dobu ovšem do eRoušky nahrálo informaci o svém pozitivním výsledku, a tak varovalo ostatní uživatele na případný rizikový kontakt, pouze 82 380 pozitivně testovaných. Přitom se podle statistik ministerstva zdravotnictví celkově nakazilo 1 683 315 osob.

Konkrétně během úterý 14. září poslalo přes eRoušku varování devět pozitivně testovaných, a aplikace tak rozeslala 447 upozornění na rizikový kontakt. Ve stejný den ovšem přibylo celkově 553 nakažených. Aplikace tak ví statisticky o jednom nakaženém a o dalších více než šedesáti ne.

Právě v tom spočívá hlavní problém aplikace, který kritizuje epidemiolog a bývalý ministr Roman Prymula. „Já tu aplikaci měl celou dobu a myslím, že jsem nedostal ani jednou zprávu, že jsem se ocitl v blízkosti někoho nakaženého,“ reaguje Prymula na dotaz, jestli má aplikace podle něj v současnosti smysl. Prymula naráží na fakt, že je aplikace dobrovolná a zapojená je do ní jen část populace.

„Ukázalo se, že když přijdu do místnosti a tam má aplikaci jen 10 procent lidí a v těch zbylých 90 procentech je někdo nakažený, tak tu informaci logicky nemůžu dostat. To je limitace,“ dodává Roman Prymula.

Vladimír Dzurilla, ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která aplikaci pro ministerstvo zdravotnictví vyvíjí, naopak popisuje, že každé potenciální varování od aplikace má svůj smysl.

„Kolik lidí mohlo změnit kvůli eRoušce své chování? Nešli třeba na návštěvu za babičkou? Dávali si pozor? Já bych přes 400 tisíc oznámení nebral na lehkou váhu,“ říká Dzurilla.

V praxi je další nevýhodou i to, že s informacemi z eRoušky nemohou pracovat hygienici. Aplikace aktuálně pouze upozorní uživatele a ten se případně musí ohlásí hygienikům sám. Oslovené hygienické stanice proto nejsou schopné říct, nakolik jim aplikace pomáhá, nedostávají z ní žádná data.

Podle Vladimíra Dzurilly se aplikace změnila na „čistě varovnou“ kvůli limitům, které pro vývojáře nastavily společnosti Apple a Google, stojící za dominantními operačními systémy pro chytré telefony.

Od letošního léta se hlavním technologickým nástrojem staly namísto eRoušky aplikace Tečka a čTečka. První slouží k prokazování takzvané bezinfekčnosti, tedy plného očkování, aktuálního testu či prodělané nemoci. Druhá má fungovat k jednoduchému vyhodnocení bezinfekčnosti například pro pořadatele různých akcí nebo také v kultuře či v restauracích.

Poslední tři měsíce jejich vývoj podle zveřejněných smluv vyšel na 7,6 milionu korun. A zatímco s Tečkou je ministerstvo spokojené, s využitím čTečky nikoliv.

„Aplikaci Tečka si stáhlo více než 3,1 milionu uživatelů, denně ji aktivně použije přibližně 250 tisíc uživatelů a alespoň jednou týdně více než jeden milion uživatelů,“ vypočítává Martina Čovbanová z ministerstva zdravotnictví.

A sama dodává: „Ve využívání čTečky ze strany provozovatelů služeb a akcí vidíme značné rezervy, připravujeme další propagaci systému O-T-N obecně a čTečky jako efektivního nástroje pro provozovatele.“

Podle informací, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici, si čTečku stáhlo přes 760 tisíc uživatelů – v průměru za týden ověří 75 tisíc QR kódů. „Je to strašně málo, mělo by to být daleko víc. Myslím si, že by to měli vyžadovat samotní lidé, kteří chtějí, aby byli například v divadle v bezpečí,“ reaguje Vladimír Dzurilla.