Prouza: Vláda otevírá obchody podle toho, na co si stěžují lidé na Facebooku

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Vláda dnes projednává zmírnění restriktivních opatření, berou to podnikatelé jako takový pomalý návrat k normálu?

To bude záviset na tom, co vláda skutečně schválí, protože dá se postupovat logicky, ale také jsme několikrát zažili, že vláda postupovala velmi chaoticky. Něco jeden den schválila jenom proto, aby to další den zrušila. Takže já bych byl především velmi rád, aby vláda diskutovala s lidmi z oboru, co a jak otevřít, jak nastavit smysluplná pravidla, jak budou zákazníci do obchodů chodit. Zatím ta komunikace je velmi omezená. Musím říct, že mě to trošku znervózňuje, právě kvůli těm zkušenostem z posledních tří týdnů.

To znamená, že otevření obchodů s obuví, papírnictví nebo sportoviště s vámi nikdo nekonzultoval?

Bohužel ne. My jsme připravovali s Hospodářskou komorou nějaký návrh, předávali jsme ho vládě. Já pevně doufám, že získáme aspoň nějakou reakci, ale zatím slyším, že jediným argumentem pro to, co otevřít, je to, kolik lidí píše na sociálních sítích vládě a chce po ní, aby otevřela to či ono. Ale ten proces by měl být trošičku lépe koordinovaný a nastavený smysluplně.

A za vás už je čas otevírat pomalu byznys, nebo ještě byste počkal, protože zdraví je přednější?

Jak vidím ta čísla z posledních dní, kdy se počet nakažených snižuje proti nárůstu minulý týden, tak si myslím, že postupně jde otevírat obchody, kam nechodí příliš mnoho lidí. Umím si představit i třeba omezení těch tzv. rodinných nákupů, aby platilo, že za rodinu nakupuje jenom jeden člověk. A to jsou přesně všechno opatření, která by měla smysl dohodnout. A dát lidem šanci, aby si nakoupili materiál na opravu domu nebo bytu, aby se podívali na to, jestli si nechtějí pořídit auto nebo naopak ho potřebují prodat. Určitě věci, jako jsou domácí potřeby, mají mít otevřeno už dávno. Lidé si potřebují koupit drobné vybavení domácnosti. To všechno, si myslím, že už dneska jde. Ale je potřeba to rozumně připravit.

Začínáme další týden v restriktivním režimu, jak velké ztráty už podniky počítají? Máte nějaká konkrétní čísla?

Samozřejmě nejvíc jsou zasaženy všechny firmy v oblasti cestovního ruchu, hotely, restaurace, lázně a i zavřené obchody. A pro ně je samozřejmě nejtěžší najít způsob, jak udržet pracovní místa. To, že všichni přijdou o část svých zisků, to je všem naprosto jasné. Ale největší riziko dneska vnímám v tom, jestli se podaří udržet lidi v práci, jestli bude jednoduchý způsob, jak je potom rychle zase zpátky zaměstnat, protože pokud tady tohle selže, pokud přijde ještě teď během dubna další velká vlna výpovědí, tak pro řadu firem bude velmi obtížné své fungování znovu nastartovat.

Vláda právě apelovala na podniky, aby v první řadě zaměstnance nepropouštěly. Ale například v USA od 21. března stoupl počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti na téměř 3,3 milionu. Bojíte se něčeho podobného? Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím tvrdí, že nezaměstnanost v březnu zůstala na 3 procentech.

To je zčásti dáno tím, že odešli zahraniční dělníci, zejména Ukrajinci, řada z nich se stihla vrátit domů ještě před uzavřením hranic, a Češi část z nich zastoupili. Třeba jenom velké obchody poslední týden přijaly asi 23 tisíc nových lidí. Čili já myslím, že čísla za březen ještě nebudou tak hrozná, skutečně to bude poznat za duben. Já si myslím, že by bylo dobře, aby vláda jednak vykazovala statistiky týdně, jako se to právě dělá třeba ve Spojených státech. A také, aby hledala způsoby, jak zjednodušit přijatý kurzarbeit, aby nebyl zbytečně byrokratický. Jestli si můžu dovolit příklad: v Německu je kurzarbeit nastaven tak, že zaměstnavatel pouze pošle státu seznam svých zaměstnanců, kolik mají dostat peněz a jaké číslo účtu je těch zaměstnanců, a platby už provádí rovnou stát. Což je zase další velká pomoc a k lidem se peníze dostanou velmi rychle.

A vaše odhady za svaz, jak by mohla vypadat nezaměstnanost příští měsíc?

Asi se budeme bavit o nějakých zhruba 100, 110 tisících nových nezaměstnaných.

Když se podíváme na opatření vlády, tak vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že vláda bojuje proti propadu ekonomiky zbraněmi, které jsou přiměřené situaci. Podepsal byste mu to?

Já se obávám, že vláda dělá výrazně méně, než by mohla. To, co funguje, samozřejmě je marketing vlády. Podívám se i na to, jak řada médií dodneška píše o bezúročných úvěrech COVID II, ale přitom když se podíváte na to nastavení, tak COVID II je pouze 80procentní záruka na úvěr a příspěvek na 15 až 30 procent zaplacených úroků. Čili tady zase marketing je jedna věc, realita je bohužel velmi často úplně jiná.

Když vezmete všechny věci, které vláda udělala, ať už je to zmiňovaný COVID I, COVID II, program Antivirus nebo v poledne se spouští už také zmiňovaný kurzarbeit. Pak 25 tisíc pro OSVČ, byť ministryně Schillerová připustila, že tam byly nějaké nedostatky, ale že už to upravila, nebo odpuštění některých záloh, uvažuje se i o odpuštění nájmu. Podle vás je to za vládu pořád málo?

Tady myslím, jsou důležité dvě věci. To, že vláda své návrhy nekonzultuje, nedebatuje o nich, prostě vede ke zbytečným chybám. Těch tzv. 25 tisíc pro živnostníky je přesnou ukázkou, první varianta byla nastavená velmi špatně. A tady chci poděkovat paní ministryni Schillerové, že rychle zareagovala, my jsme měli minulý čtvrtek videokonferenci s paní ministryní, kde jsme se dohodli na úpravách, v pátek byly úpravy hotové čili je dobře, že se to změnilo. Přesto, kdyby komunikace přišla před vyhlášením celého programu, mohlo to být správně napoprvé.

Přesto ale tahle situace je asi pro všechny nová, nikdo takové dopady zřejmě nečekal, tak lze vládě vyčítat to, že není úplně pružná a flexibilní?

Já souhlasím s tím, že všichni dělají to, co můžou. Ale myslím si, že by bylo smysluplné, aby se nejdřív o těch návrzích aspoň chviličku diskutovalo. Protože lidé z praxe umí odchytit přesně ty problémy, které se v programech objevují, a musí se kvůli tomu opravovat. A druhá věc, která by se měla dít, je podívat se na to, co dělají další země v Evropě. Zkusit zkopírovat to, co funguje někde jinde. Prostě nemusíme znovu vynalézat kolo, stačí se tady inspirovat a ne vždycky je to drahé. Ono je výrazně levnější teď pomoci udržet člověka v práci než ho poslat na Úřad práce a potom mu půl roku platit dávky v nezaměstnanosti. Čili je potřeba mít i tuhle jednoduchou ekonomickou úvahu, že teď relativně málo peněz může zachránit situaci tak, aby náklady v létě nebyly výrazně vyšší.

Jak se díváte na další ekonomickou úvahu vlády a to, že řekla, že ušlý zisk kompenzovat nemůže, protože by Česko zbankrotovalo?

Já myslím, že je potřeba dodržovat zákony. A pokud krizový zákon říká, že firmy, které byly dotčeny opatřeními, mají nárok na náhradu škody, tak je tady spousta judikatury v různých soudních sporech včetně mezinárodních arbitráží i o tom, že ušlý zisk je součástí škody, která byla způsobena.

Vy jako svaz máte informace o tom, že se podnikatelé budou soudně bránit?

Bezpochyby to přijde. Ale v tuhle chvíli všichni řeší dnešní přežití. Prostě řeší, co udělají proto, aby mohli otevřít za měsíc, aby za tři udrželi aspoň základní zaměstnance, ale samozřejmě v létě začnou škody sčítat a bezpochyby bude muset stát přijít s tím, jak pomůže firmám, které utrpěly největší škody.

Obchody si musely zvykat na to, že se měnila otevírací doba pro seniory, dokonce třikrát. Už si to sedlo? A ještě jedna otázka, ministr zemědělství Miroslav Toman apeloval na obchody, aby situace nezneužívaly a držely ceny nízko. Dodal, že nedostal negativní reakce, dodržují to obchody?

Obchody to dodržují, ostatně i ve vaší Výzvě pan ministr Toman říkal, že obchody situaci nezneužívají. Naopak řada obchodů zejména svým malým dodavatelům začala platit faktury dřív, než je zákonem stanovených 30 dní a podobně. Čili tady si myslím, že obchod velmi pečlivě sleduje, jak fungovat. Mimochodem minulý týden jsme z řady obchodů dodávali spoustu potravin potravinovým bankám, kterým samozřejmě teď vypadlo darování potravin. Takže to si myslím, že funguje, obchod si zvyká i na nová pravidla. Kdyby se zase opatření diskutovala dopředu, nemusela se měnit třikrát. Ale dneska už si všichni zvykli. A tady vlastně chci poprosit už jenom, aby vláda už nic neměnila. Protože ten systém si konečně sedl.

Kdo byl v první linii koronavirové krize, tak to byl rozhodně cestovní ruch. Ten se, dá se říci, v podstatě zastavil, jak to tam vypadá, máte nějaké vyhlídky na příští měsíce?

Minimálně restaurace se snaží fungovat, alespoň jako prodej přes okénko, aby si udržely aspoň nějaké peníze pro svoje zaměstnance. Ale hotely, lázně, cestovní kanceláře, ti všichni potřebují slyšet nějaký plán, co se stane za měsíc, co se stane za 3 měsíce. Nejhorší je, když jenom ze všech stran slyšíme taková různá nezodpovědná prohlášení o tom, že se hranice zavřou možná na rok, možná na dva. V tu chvíli, když tohle slyšíte od představitelů vlády, tak asi nejlogičtější reakcí by bylo se jenom na všechno vykašlat a to podnikání zavřít, ale to je samozřejmě škoda. Proto také máme připraveny s kolegy z cestovního ruchu návrhy na to, co by stát mě udělat pro cestovní ruch. A já pevně doufám, že paní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová bude mít jednak čas o tom s námi diskutovat i nadále, ale také že bude mít odvahu potom přijít vládu s dostatečně důraznými požadavky, tak jako vláda dneska už vyplácí různé kompenzace a dotace jiným sektorům.

A kdybyste stručně měl říct tři nejzásadnější požadavky za cestovní ruch, který ponesete ministryni Dostálové?

Je to především v tuto chvíli odložení veškerých zbylých daňových plateb, jako jsou zálohy na DPH, zálohy na dani z příjmů: Protože si myslím, že firmy by měly mít 100 procent těch zbylých peněz určených pro své zaměstnance, ne pro stát, to je první věc. Druhá, myslím si, že je potřeba dát dohromady nějakou podporu cestovního ruchu, až se, doufejme, v létě rozjede. Proto jednáme o nějakých poukázkách, které by vlastně lidem pomohly udělat si dovolenou, přispěly by jim na ni. Třetím opatřením je potom snížení DPH v celém cestovním ruchu na 10 procent.

Náměstek Ministerstva zdravotnictví Roman Prymula pro Seznam Zprávy uvedl, že v létě spíš Češi budou dovolenou trávit v Česku. I kvůli restriktivním omezením v jiných zemí. Myslíte si, že Češi dokážou vykompenzovat cestovní ruch místo cizinců?

Bude to samozřejmě složité a nedokážou to 100procentně. Především cizinci často jezdívali do Prahy, do Českého Krumlova. Češi mnohem raději jezdí na hory, takže tohle je jedna věc, kde se poptávka nepotkává. A druhou věcí je samozřejmě to, že zahraniční turisté z některých zemí velmi výrazně utráceli a cestovní ruch drželi nahoře nejen tím, že přijeli, ale také, že utráceli velmi výrazně. A to samozřejmě Češi nebudou dělat. Mimo jiné proto, že budou určitě opatrní, jak budou s penězi nakládat při ekonomické nejistotě, která tady dnes je.