Článek
Při protivládních protestech ve Venezuele zemřeli v úterý na následky střelných zranění další dva lidé. Počet obětí půldruhého měsíce trvajících demonstrací proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura tak podle agentury EFE vzrostl na 54, což už je více než při protivládních protestech v roce 2014.
Cílem demonstrací, jejichž nejnovější vlna trvá od začátku dubna, je odstoupení vlády a vyhlášení voleb. Velká část Venezuelanů totiž socialistickou vládu viní z hluboké ekonomické krize, kvůli níž se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základních potravin i léků a rekordním růstem cen.
Od loňského ledna trvá i krize politická, v níž prezident a jemu nakloněný nejvyšší soud blokují práci parlamentu. V něm mají od posledních voleb většinu oponenti prezidenta Madura. Soud od loňského ledna zrušil řadu zákonů přijatých poslanci.
O víkendu prezident už posedmé prodloužil a dále rozšířil výjimečný stav a stav ekonomické nouze, který dává vládě a prezidentovi téměř neomezené pravomoce. „V zájmu zajištění práv občanů" může vláda mimo jiné znárodňovat podniky, aby zajistila zásobování obyvatel. Prezident může též dočasně omezit politickou moc úřadů a vysokých funkcionářů, pokud „kladou překážky zavádění nutných ekonomických opatření".
Nový dekret v úterý kritizoval šéf opozice a v minulosti dvojnásobný kandidát na prezidenta Henrique Capriles, který zároveň opět vyzval k pokračování demonstrací. „Pokud chcete, aby tento dekret platil, musíte ho nechat schválit v parlamentu," připomněl Capriles prezidentovi ústavní pravidlo.
Maduro ale využívá toho, že jemu nakloněný nejvyšší soud už loni označil parlament za „odporující ústavě", a tudíž neuznává rozhodnutí poslanců. Dekret proto bude místo do parlamentu zaslán ke schválení rovnou nejvyššímu soudu, jako se to stalo s podobnými dekrety v předchozích více než 12 měsících.
Nejnovější vlna protestů vypukla poté, co koncem března nejvyšší soud rozhodl převzít pravomoce parlamentu. Po vlně kritiky i ze zahraničí soud svůj verdikt odvolal.
Dalším způsobem, jak se Maduro snaží obejít parlament, je vytvoření takzvaného ústavodárného shromáždění. Jeho svolání „lidem Venezuely" umožňuje ústava, v níž se uvádí, že tímto způsobem lze „transformovat stát, vytvořit nový právní řád i ústavu". Není ale definováno, jakým způsobem se takové shromáždění svolává.
Začátkem tohoto měsíce Maduro podepsal dekret o svolání ústavodárného shromáždění. K volbě jeho 500 členů řekl, že zhruba polovina z nich bude zvolena „dělnickou třídou" a další polovina se vybere na „místní úrovni, přímou a tajnou volbou".
Ústavodárné shromáždění vzniklo ve Venezuele také v roce 1999, kdy vzešlo z voleb a drtivou většinu v něm získali příznivci vlády tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Shromáždění, jež mělo 131 členů, změnilo ústavu, rozpustilo parlament a převzalo jeho pravomoce do voleb.
Podle expertů citovaných serverem BBC se Maduro svým krokem snaží získat čas. Nejisté tak zůstávají termíny několika voleb - voleb guvernérů, které se měly konat už loni v prosinci, místních voleb plánovaných na letošek i voleb prezidentských, jež by zatím měly být v poslední třetině roku 2018.
