Článek
Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012.
Pro sterilizaci se nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona.
Žádosti by posuzovalo ministerstvo zdravotnictví. Proti verdiktu ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění by nepodléhalo zdanění.
Poslanec ANO Pavel Plzák se tázal, v čem nezákonnost sterilizace spočívala a kolik lékařů bylo za tento postup souzeno. Podle Moniky Jarošové (SPD) ani v tehdejší době nebylo možné jen tak někoho sterilizovat, musel existovat souhlas. Pirátka Olga Richterová namítla, že se zhruba před 15 lety prokázalo, že ženy byly sterilizovány bez náležitého souhlasu.
„Byly prokázány situace, kdy to bylo naprosto v rozporu s právem, naprosto v rozporu s přáním těch žen,“ uvedla. Podle lidoveckého poslance Jana Čižinského by zákon neměl být vnímán jako útok na lékaře.
„Zákon má odstranit chybu komunistického systému. Nemá nic společného s oborem gynekologie a gynekology,“ uvedl Bohuslav Svoboda (ODS). Komunistický poslanec Leo Luzar ale s odvoláním na stanovisko ombudsmana prohlásil, že lékaři postupovali v některých případech v rozporu s tehdejšími předpisy.
Stovka žádostí
Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů předlohy až 400 lidí, nárok by mohli mít i muži. Stát by tedy mohl vyplatit nejvýše 120 milionů korun. Poslankyně ANO Eva Matyášová za předkladatele uvedla, že veřejný ochránce práv eviduje stovku žádostí o odškodnění.
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.
Obdobnou předlohu připravil v minulém volebním období tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla.