Článek
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve avizoval, že chce mít o protilátkách rozhodnuto do konce září. Na ministerstvu o nich několikrát jednali i odborníci z řad imunologů, vakcinologů či virologů. Tento týden ministr na dotaz Seznam Zpráv potvrdil, že se nové cestě k prokazování v rámci opatření dveře neotevřou.
„Pokud jde o uznávání protilátek, nebyla na tom shoda. Ale rozhodli jsme se, že na základě studie Preval II budeme mít detailnější data o tom, jak na tom z hlediska protilátek a postvakcinační imunity jsme. Na kohortách pacientů a zdravotních pracovníků to kolegové budou zkoumat. Myslím, že nám to více odpoví, abychom si byli jistější. Zatím v tuto chvíli k tomu tedy nepřistoupíme, ale situace se dynamicky vyvíjí,“ odpověděl ministr na dotaz redakce.
Zároveň připomněl, že je třeba sledovat i zahraniční studie, přihlédnout k jejich výsledkům a vzít v potaz to, že se k uznávání protilátek jako dokladu pro protiepidemická opatření ani v zahraničí obvykle nepřistupuje. „Počkejme si ale na výsledky té studie, která by měla být do dvou měsíců hotová,“ dodal ministr.
Studie Preval II by se měla rozbíhat právě v těchto dnech. Podle ministerstva je jejím cílem zjistit reálnou situaci okolo přítomnosti protilátek a buněčné imunity proti koronaviru v Česku. Výzkumníci budou oslovovat a vyšetřovat přibližně 8000 lidí včetně chronických pacientů a zdravotníků.
„Studie nám pomůže pochopit dynamiku šíření onemocnění covid-19 v České republice. A také nám dodá podklady pro řešení tolik diskutované otázky uznávání protilátek. Dnes máme totiž pouze dílčí a necentralizované údaje získané rozdílnými metodikami a za použití různých laboratorních metod. To je potřeba změnit,“ uvedl už dříve ministr.
Nespolehlivé měřítko?
Aktuální postoj k protilátkám dlouhodobě hájí například šéfka ministerské klinické skupiny a náměstkyně Martina Koziar Vašáková, která je zároveň pneumoložkou a atestovanou imunoložkou.
Upozorňuje zejména na to, že není známa jednoznačná hladina protilátek, která je ochranná, individuálně se podle ní může lišit také dynamika této hladiny, a je proto obtížné nastavit parametr platný pro celou populaci.
Různé protilátky
Dostupné testy na protilátky měří zpravidla přítomnost nebo nepřítomnost IgM a IgG proti SARS-CoV-2. Hladina protilátek IgM začíná stoupat jeden týden po počáteční infekci, zatímco protilátky IgG se objevují později než IgM (obvykle do 14 dnů po infekci); testy pak poskytují pouze důkaz o proběhlé (včetně nedávné) infekci. Testy na protilátky nedetekují samotný virus a nelze je použít k identifikaci osob s akutní virovou infekcí ani k posouzení, zda se jedná o akutní virovou infekci. (meses.cz)
„Imunita proti covidu-19 je komplexní záležitost, při níž protilátky jsou jen jedním rysem. Tudíž není tak jednoduše měřitelná hladinou pouze protilátkové odpovědi,“ uvedla náměstkyně. Protilátky podle jejího názoru proto mohou být spíše pomocným vodítkem při klinickém vyšetření pro léčebné účely, pokud například člověk má patrné postcovidové potíže, ale nemoc neměl diagnostikovanou. Měří se také u dárců konvalescentní plazmy, která se užívá při experimentální léčbě, nebo při klinických studiích.
„Naopak doporučujeme, aby se protilátky zbytečně nestanovovaly k určování individuálního stavu imunity a individuálního rozhodování o očkování. Protože jedinci, kteří prodělali covid-19, mají výhodu, pokud jsou vakcinováni po těch šesti měsících nebo i dříve. Tak dosahují takzvané hybridní imunity, která je zcela nejlepší,“ dodává Koziar Vašáková. V podobném duchu se vyjadřuje i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Naopak za uznávání protilátek se už dříve postavila třeba Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI).
„Doporučujeme uznávat pozitivitu protilátkových testů v souvislosti s protiepidemickými opatřeními jako plnohodnotnou alternativu potvrzení o prodělané nemoci na základě PCR nebo potvrzení o provedeném očkování, a to s platností odpovídající časovému intervalu, po který se uznává prodělané onemocnění na základě pozitivního PCR testu,“ uvádí stanovisko společnosti.
Odborníci uznávají, že zatím nebyla definována hodnota, která by byla pro většinu lidí ochranná, přesto je podle nich ale pravděpodobné, že jsou lidé s prokázanou pozitivitou protilátek ve většině chráněni proti těžkému průběhu onemocnění.
