Článek
Zatímco některé evropské země už načrtly podzimní harmonogram pro přeočkování lidí třetí dávkou, Česko jasný plán nemá. Podle brněnské neziskovky Podané ruce by se měla vláda preventivně zaměřit na nejzranitelnější skupiny a přeočkovat je třetí dávkou.
Vyplývá to z jejich studie, při níž na brněnském výstavišti otestovali na protilátky přes 250 lidí, kteří dostali vakcínu od společností Pfizer nebo Moderna. U 14 procent lidí starších 65 let testy neprokázaly dostatečnou hladinu protilátek.
„Není na co čekat. Otevřeme debatu o přeočkování a to na konci léta, ne v zimě. Je to asi nejrychlejší a nejlevnější preventivní opatření,“ uvedl šéf neziskovky Jindřich Vobořil.
Testy také ukázaly, že po očkování si potřebné protilátky proti takzvanému spike proteinu vytvořila většina lidí, konkrétně 93 procent. Bez potřebné protilátkové odpovědi bylo sedm procent z těch, co se do výzkumu zapojili.
Společnost na přelomu dubna a května otestovala 253 lidí, kteří měli od 14 dní do pěti měsíců po druhé dávce. Ze vzorků kapilární krve u dobrovolníků zjišťovala protilátky po očkování nAb. Pro odolnost proti nákaze je podle tvůrců třeba 30 až 40 procent protilátek.
„Od jihokorejského výrobce jsme zakoupili testy na takzvané virus neutralizační protilátky, tedy protilátky zaměřené na imunitní odpověď po očkování. Jako provozovatelé sociálních služeb vnímáme potřebu na nic nečekat a raději jednat preventivně. Přeočkování chceme nabídnout i široké veřejnosti,“ řekl Vobořil.
Prověřovali také protilátky IgM a IgG. První z nich zjišťuje přítomnost a množství IgM protilátek proti viru, kterými se organismus právě aktivně brání proti nákaze. Odhalí, zda je člověk momentálně infekční. Takové protilátky se objevují pátý den po nákaze, později pomalu mizí a nahrazují je protilátky IgG. Ty rozkryjí dřívější i bezpříznakové prodělání covidu.
Autoři také v dotazníkovém šetření zjišťovali věk zájemců, zda měli covid a kdy jej prodělali nebo jestli trpí jinými zdravotními potížemi.
Zaměří se na seniory
Dosavadní studie má i některé slabiny. Zapojila se do ní zatím jen menší skupina lidí. Autoři tak chtějí v získávání relevantních dat pokračovat. „Na co se nyní budeme zaměřovat, je detailní průběžné sledování vývoje hladiny protilátek zejména u seniorů, tedy nejzranitelnější skupiny. Výsledky budeme průběžně zveřejňovat,“ uvedl hlavní lékař neziskovky Jiří Dolák.
Neziskovka při testování starších lidí bude spolupracovat s městem i Diecézní charitou Brno. Pravidelným prověřováním protilátek chce zabránit dalšímu rozšíření epidemie, především v rizikových skupinách lidí. „Pro Diecézní charitu Brno je péče o seniory, zvláště v domácím prostředí, nejrozšířenější činností, proto podporujeme veškeré snahy o zajištění jejich bezpečnosti a preventivního přístupu. Očekáváme totiž, že než bude proočkována celá populace, mohou návštěvy příbuzných nejen v pobytových službách, ale také v domácnosti seniorů nákazu přenášet. Zjišťováním protilátek a následným přeočkováním můžeme šíření pandemie zastavit,“ řekl ředitel Oldřich Haičman.
Studie se také zatím nezabývala takzvanou buněčnou imunitou. Její ověření u jedince je mnohem nákladnější a stojí desítky tisíc korun. Neziskovka chce v další fázi testovat také tento typ imunity. „Je to jiná část imunity, která se podílí na ochraně proti infekci a u covidu-19 hraje významnou roli,“ dodal Dolák.
Druhou část studie už neziskovka v těchto dnech rozjíždí. „Postupně přibereme 250 až 300 dalších lidí. Z nich vyselektujeme skupinu třiceti až padesáti lidí, u kterých protilátky klesají. Budeme sledovat i jejich buněčnou imunitu a další hladiny protilátek,“ dodal Vobořil. Předběžné výsledky mají být hotové v srpnu.
Novou část studie 150 tisíci korunami podpoří i Brno. Město ve spolupráci s neziskovkou loni v létě jako první v republice prověřovalo antigenními testy klienty domovů pro seniory. „Osvědčilo se nám to. Teď se hovoří o tom, že přeočkování bude třeba asi devět měsíců po předešlých dávkách, i když se názory liší a závěry nejsou definitivní. Opět stojíme před tím, jak preventivně chránit seniory, proto tuto studii podpoříme,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Imunitou v souvislosti s covidem se zabývá také vědecký tým vedený Irenou Koutnou v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Po druhé dávce očkování už paměťová stopa nastoupila skoro u všech, kromě asi jednoho nebo dvou procent, nicméně nikdy nedosáhla průměrných hladin, kterých dosahuje u lidí, již nemoc prodělali,“ uvedla Koutná už dřív v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jasnou vizi o přeočkování vláda zatím nemá, potvrdil v pondělí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Přáli bychom si, aby byla v září proočkovaná většina populace. Potom se můžeme bavit o nějakém případném přeočkování, ale to je spíše střednědobý výhled,“ doplnil Vojtěch.
