Proti rychlovlakům jsou nejen obce. Trať zničí nejlepší půdu, tvrdí zemědělci

Proti vysokorychlostní dráze už neprotestují jen menší obce, které stojí v cestě projektu za stovky miliard korun. Projektantům chtějí vytrhnout tužku z ruky i zemědělci.

Zemědělský svaz varoval, že denně zmizí 7 hektarů orné půdy. Také proto, že se nestaví na tzv. brownfieldech (starých industriálních areálech), ale na polích. O dalších 3300 hektarů prý mohou sedláci i zemědělci přijít, pokud plán vysokorychlostní tratě (VRT) povede přes nejúrodnější půdy v Česku v Polabí, kde se pěstuje hodně zeleniny.

„Dojde tím k nevratnému zničení těchto pozemků a poškození majitelů nejen přímou výstavbou, ale hrozí také znesnadnění přístupu k ostatním pozemkům,“ řekl šéf svazu Martin Pýcha.

O sto hektarů může přijít společnost PIAS Suchdol. „Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval a na našich pozemcích se již pohybují geodeti,“ popsal vedoucí rostlinné výroby společnosti Jan Mikulka.

Takzvaná severní varianta dráhy, která povede přes Polabí a Kutnohorsko až do Jihlavy, byla dlouhé roky outsiderem. Události nabraly rychlý spád loni a řadu obcí zaskočilo, že ji Správa železnic po téměř dvaceti letech vybrala namísto dlouho preferované jižní cesty kolem Benešova a vodní nádrže Švihov.

Úseky zvané VRT Polabí a VRT Moravská brána jsou první dva, kde se má začít stavět už v roce 2025. První vlaky by podle plánů Správy železnic na trati vyjely v roce 2028.

Najaté geodetické firmy mají šibeniční termín, práci mají někde odevzdat už v květnu. Podle Martiny Novákové, předsedkyně spolku VRTáci, který od pondělka šíří petice proti výstavbě a podporu hledá i v Senátu, nicméně někdy obcházejí svou zákonnou povinnost informovat dopředu majitele pozemků.

Jak dříve uvedla redakce SZ Byznys, o návštěvě geodetů nevěděl například Pavel Koula, majitel domu v Poříčanech, který se má bourat, protože stojí přímo na místě budoucích kolejí.

„Přibývá obcí v úseku od Poříčan do Světlé nad Sázavou, které s výstavbou nesouhlasí. Memorandum přislíbilo podepsat asi dvacet starostů,“ řekla Nováková.

Aktivizují se i starostové jinde, ať už v Polabí, nebo v části VRTu, která má spojit Prahu s Drážďany za 55 minut.

Naopak nic proti výstavbě nemá městys Nehvizdy, kde má vzniknout obří nástupní terminál, pracovně nazvaný Praha východ. „My se stavbou vysokorychlostní železnice souhlasíme,“ říká starosta Nehvizd Jiří Poběrežský.

První terminál pro vysokorychlostní železnici v Česku se má postavit v jižní části obce pod dálnicí D11 na místě poničeném těžbou lupku. Koleje budou dvanáct metrů pod zemí. V soutěži zvítězil projekt firem Metroprojekt a OV architekti za 770 milionů korun bez DPH.

„Není pravda, že nám za to někdo něco slíbil,“ odráží starosta poznámky svých kolegů z některých okolních obcí. „VRT bude mít pro obec některé přínosy. Zvýší se koncentrace lidí, což pomůže službám i obchodu,“ zdůvodnil a dodal, že by obec navíc mohla v roce 2023 začít stavět obchvat, který uleví dopravě. Po silnici 611, která protíná Nehvizdy, dnes denně projede až 14 tisíc aut. Obchvat bude financovat Středočeský kraj a podle starosty by vznikl i bez VRTu.

Většina obcí okolo budoucího terminálu projekt kritizuje. Starosta tři kilometry vzdálených Vyšehořovic Karel Stehlík patří k těm, kteří tvrdí, že s nimi Správa železnic nekomunikuje a postavila je před hotovou věc. „Geodetické práce už proběhly. Nikde to neoznámili, takže jsme to ani nemohli dát na vývěsku. ‚Nastoupil jsem na ně‘, ale řekli nám, že se s námi ani nebudou bavit, že nejsme partneři k jednání,“ říká.

Správa železnic namítá, že argumentuje dostatečně. Na trase mezi Prahou a Ostravou prý oslovila 150 z více než 200 obcí, jichž se VRT týká. Na tiskové konferenci v dubnu zazněl také argument, že je v případě liniových staveb problematický požadavek veřejnosti, aby připomínkovala záměry v rané fázi, protože nejsou dostupné všechny podklady, chybí podstatné detaily a grafické výstupy se obtížně prezentují.

Problematické je podle projektantů samotné trasování v hustě osídleném Česku. Poloměr oblouku vysokorychlostní trati, po které pojedou vlaky rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, je přes 7 kilometrů. Posun trasy je tak podle Správy železnic většinou nemožný.

„Veřejnost zájem o VRT podcenila a bere ho vážně až v poslední době. Ale klíčové otázky se rozhodují více jak 5 let před začátkem stavby,“ uvedla Správa železnic. To je fakt, sami starostové připouštějí, že trať je v územních plánech obcí zakreslená desítky let, ale už s ní nikdo nepočítal.

Někteří starostové si stěžují, že už je v poslední době nikdo nebere vážně. Starosta Vyšehořovic k tomu má historku. „Loni jsem byl na prezentaci Správy železnic v Nehvizdech. Přihlásil jsem se jako občan a zeptal se, s kým jednali ve Vyšehořovicích. Se starostou, byl nadšený, zaznělo. Na to jsem řekl: Co to melete? Jsem starosta už patnáct let a nikdo se mnou nejednal,“ řekl Stehlík.

Problémy s VRTem mají i nedaleké Kounice, kde měly být původně koleje schovány v kilometrovém tunelu, ale nakonec by se obyvatelé měli dívat na pole, které rozdělí osm metrů vysoký násep, na kterém dráha povede.

„Tunel by byl nejlepší variantou,“ myslí si místní obyvatelka Andrea Vavreková, která v minulosti sama projektovala dálnice D11 a D47. „VRT bude na 8 metrů vysokém náspu. Jediným realizovatelným způsobem ochrany proti hluku je v tomto případě protihluková zeď a val. Zeď má ale své technicky proveditelné limity a nikdy nezakryje zdroj hluku ve výšce 5 metrů, kde se vlak dotýká trakčního vedení,“ uvedla.

„Když jsem se na jednání s projektanty ohradila proti tomu, že tady k žádnému začlenění do terénu nedochází, tak mi bylo řečeno, ať si obec protihlukový val postaví sama.“