Proti rasismu se protestovalo i v Austrálii a na Tchaj-wanu

Proti rasismu a policejnímu násilí v sobotu protestovali lidé v několika australských městech i v tchajwanské metropoli Tchaj-pej. Protestní akce byly uspořádány ze solidarity s příznivci hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Demonstranti tak navázali na americké protesty kvůli zabití černocha George Floyda. Toho udusil při zatýkání ve městě Minneapolis bělošský policista, který nyní čelí obvinění z vraždy.

Účastníci akcí v australských městech ale poukazovali i na diskriminaci původních obyvatel kontinentu, Austrálců, a na časté případy jejich úmrtí v policejních vazebních celách. Nejpočetnější demonstrace se uskutečnily v Darwinu a Perthu, podle médií se jich zúčastnilo v každém z těchto měst kolem 1000 lidí.

Kvůli bezpečnostním opatřením v souvislosti se současnou epidemií nákazy koronavirem policie Australany před účastí na demonstracích varovala a některé akce zakázala. V případě nedodržení stanovených pravidel zejména o odstupu mezi lidmi hrozila policie peněžními pokutami i zatýkáním, demonstranti v mnoha městech jako Sydney nebo Melbourne se proto shromažďovali jen v malých skupinkách.

Demonstranti zároveň požadovali uzavření kontroverzních australských internačních táborů na tichomořském ostrově Nauru a ostrově Manus patřícím Papui-Nové Guineji. Na obou místech je zadržováno po zhruba 200 uprchlících a uchazečích o azyl. Těmto lidem musí být dovoleno vstoupit do Austrálie, žádali demonstranti na transparentech.

V Tchaj-peji se na 500 lidí shromáždilo v centrálním parku při akci na podporu hnutí Black Lives Matter. Mítink proběhl poklidně a pod nevelkým policejním dohledem. Akce se zúčastnila i skupina příslušníků původního obyvatelstva ostrova, která chtěla poukázat na údajně přetrvávající diskriminaci.

Jedna z příslušnic původního domorodého kmene Bunun před přítomnými prohlásila, že domorodí Tchajwanci, kteří představují méně než tři procenta obyvatel ostrova, „možná nečelí ohrožení svých životů nebo strachu jako černí Američané ve Spojených státech“. Mnozí členové většinové společnosti se podle ní ale stále dopouštějí diskriminace vůči nim, například v bytové politice.

„Nechceme žádné zvláštní zacházení. Co chceme, jsou ta nejzákladnější práva, na která máme nárok jako lidské bytosti,“ prohlásila Savungaz Valincinanová z hnutí Domorodá fronta mládeže.