Článek
Přes dva tisíce dokumentů uniklých z amerického úřadu pro potírání finanční kriminality (FinCEN) rozpoutalo před 14 dny stejnojmennou kauzu, která trápí nejen akcie největších světových bank.
Jde v ní o boj s praním špinavých peněz, zapojení jednotlivých peněžních ústavů a vůbec nastavení celého systému. V 261 dokumentech jsou zmiňovány také české banky, což ovšem samo o sobě neznamená, že by udělaly či přihlížely něčemu špatnému. Upozorňuje na to také právnička Danica Šebestová, která měla možnost systém hlášení podezřelých transakcí (SAR) sama detailně poznat, protože se v New Yorku při práci pro nejmenovanou banku na přípravě hlášení podílela.
„Samotné hlášení pro FinCEN automaticky neznamená, že je s transakcí něco špatného. Banky ho navíc často používají pro jistotu, aby byly kryté při případném dalším vyšetřování a tím pádem zahlcují celý systém boje proti špinavým penězům,“ vysvětluje Šebestová s tím, že úřad proto čelí stovkám tisíc hlášení, která pravděpodobně jen těžko stačí zpracovávat. Tím je pochopitelně omezena celá funkčnost systému proti praní špinavých peněz.
Podle Šebestové by do budoucna pomohlo zapojení umělé inteligence a také technologie blockchain. Oboje s cílem zefektivnit systém.
„Pokud by regulátoři byli schopni zafinancovat celosvětový robustní systém s pomocí umělé inteligence, tak by si mohly sdílet informace v reálném čase. Ideální by bylo, pokud by ho navíc zpřístupnili také jednotlivým bankám, které teď samy o sobě musejí investovat do vlastních systémů. To by mělo vést k podstatně větší efektivitě,“ říká partnerka právnické kanceláře Squire Patton Boggs.
Samotný americký úřad pro potírání finanční kriminality si je nutnosti změn vědom, už na svých stránkách uveřejnil výzvu, aby se jednotliví aktéři vyjádřili k jeho návrhům, jak systém změnit. Dokumenty, které jinak podléhají bankovnímu tajemství, se rok probírali investigativní žurnalisté z organizace ICIJ (Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů) včetně českého webu Investigace.cz. Teď postupně v jednotlivých zemích upozorňují na podezřelé transakce a jejich možné aktéry.
