Článek
Vláda téměř stejně velkého Rakouska vyplatí hotelům, restauracím a malým obchodům během druhého lockdownu tři miliardy eur. Tato částka odpovídá 80 miliardám korun. Německo má k dispozici 35 miliard eur a vzhledem k velikosti tím dosahuje rakouské úrovně.
Rozdíl nejde vysvětlit jenom cenovou úrovní, která je u sousedů o polovinu vyšší, případně okolností, že Rakušané a Němci berou v přepočtu na eura třikrát víc. Na druhé straně začal německý a rakouský lockdown teprve počátkem listopadu, zatímco v Česku už 14. října.
Vysvětlením je fakt, že zdejší vláda nahrazuje podnikatelům ztráty jen v menší míře. Německo vyplácí firmám během listopadu i prosince 75 procent jejich loňských tržeb, Rakousko v listopadu dokonce 80 procent. Podpora u jižních sousedů poklesla během prosince na 50 procent tržeb, stát ovšem kromě toho vyplácí zaměstnancům mzdy v rámci programu kurzarbeit.
Kabinet Andreje Babiše zvolil jinou cestu. O tržby se nezajímá, místo toho chce firmám uhradit část nákladů. V pondělí podle ČTK slíbil, že doplatí za poslední tři měsíce roku polovinu nájemného. Restaurace dostanou kompenzační bonus na pracovníka 12 tisíc korun měsíčně, hotely 10 tisíc korun měsíčně za pokoj. Nadále mohou počítat s tím, že platy zaměstnanců bude hradit program Antivirus.
Vyrovnávat tržby by bylo podle vicepremiéra Karla Havlíčka popřením dosavadní strategie. „Pro někoho by bylo 75 procent extrémně výhodné a vydělával by na krizi, pro jiného by to znamenalo prodělek. Není to nejšťastnější,“ distancoval se od německé cesty vicepremiér Karel Havlíček v deníku iDnes.cz. Uvedl, že Německo od ledna zpřísňuje, protože náklady příliš zatěžují rozpočet.
Podle informací deníku Die Welt spolková vláda skutečně pravidla pro leden přitvrdila. Přesto i v příštím roce zaplatí německý stát podnikatelům víc než ten český. Kromě veškerých nákladů na zaměstnance uhradí až devadesát procent fixních nákladů, tedy za nájmy, energie, úroky z půjček i za odpisy.
Náhrady po německém či rakouském vzoru by vládu vyšly na více než deset miliard korun. Tržby restaurací a hotelů dosáhly loni podle Českého statistického úřadu 203 miliard, a koncem roku, kdy lidé hodně utrácejí, tedy činí nejméně 50 miliard. Uhradit tři čtvrtiny po německém vzoru by vyžadovalo nejméně třikrát vyšší částku, než vláda prozatím nabízí.
Data statistického úřadu potvrzují stížnosti gastronomů a hoteliérů, podle kterých jim vládní programy uhradí 30–40 procent obvyklých nákladů. Na platy zaměstnanců jde v průměru pouze pětina rozpočtu a kromě nájmů nebo materiálu, který z větší části opravdu není potřeba, se musí platit energie, úroky z půjček, daně, poplatky a odpisy.
