Článek
Navzdory masovým protestům odmítá nikaragujský prezident Daniel Ortega odstoupit a vypsat předčasné volby. Hlasování se bude konat v řádném termínu v roce 2021, řekl Ortega v rozhovoru poskytnutém americké televizní stanici Fox News. Rozsáhlé protesty, které ve středoamerické zemi trvají už tři měsíce, mají zhruba tři stovky obětí, informovala dnes agentura AFP.
„Předčasné volby by vyvolaly nestabilitu, nejistotu a všechno jen zhoršily,“ řekl Ortega v rozhovoru s Fox News. Odmítl zároveň, že by podporoval polovojenské jednotky, které útočí na protivládní demonstranty. Podle něj své peníze získávají z obchodu s drogami a financovány jsou údajně i jeho oponenty doma a v zahraničí.
Také informace o pronásledování katolických duchovních v Nikaragui jsou podle prezidenta smyšlené. „Neexistuje jediný kněz, který říká, že je pronásledován,“ řekl Ortega, jenž zároveň popřel i informaci, že při nedávném obléhání kostela v metropoli Managui polovojenskými jednotkami zemřeli dva lidé. „Žádný Nikaragujec nezemřel v kostele,“ prohlásil Ortega.
Protesty v Nikaragui vypukly 18. dubna, když univerzitní studenti a zástupci zaměstnaneckých organizací začali protestovat proti vládní penzijní reformě. Od té vláda po masových demonstracích ustoupila, ale protesty pokračují. Také v pondělí vyšly v Managui do ulic tisíce lidí. Opět požadovaly Ortegovu rezignaci a předčasné volby.
Podle aktuální bilance Nikaragujského střediska lidských práv (CENIDH) zemřelo za tři měsíce při protestech v Nikaragui 292 lidí. Dvě desítky mrtvých tvoří policisté a tři desítky členové polovojenských jednotek. Nikaragujská asociace lidských práv (ANPDH) odhaduje počet mrtvých dokonce na 350 a počet zraněných na dva tisíce.
Dvaasedmdesátiletý Ortega vedl zemi už v 80. letech poté, co jeho partyzánské oddíly Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN) svrhly diktaturu Anastasia Somozy. Nyní je prezidentem 11 let. Jeho manželka Rosario Murillová je od loňského roku nikaragujskou viceprezidentkou.
