Článek
Mimořádně ničivá exploze si 4. srpna vyžádala minimálně 200 obětí a 6000 zraněných. Podle bejrútského guvernéra se mnoho lidí stále pohřešuje, mezi nimi i někteří zahraniční pracovníci. Až 300 000 lidí muselo kvůli následkům výbuchu opustit své domovy. Škody jsou obrovské a pro zemi, která se od loňského podzimu potýká s vážnou hospodářskou krizí, přímo devastující. Libanonská vláda proto oznámila svou demisi.
V přístavu vybuchlo 2750 tun uskladněného dusičnanu amonného, které sem před několika lety dopravila loď ruského podnikatele Igora Grečuškina. Přestože někteří před skladováním látky v blízkosti hustě obydlených oblastí varovali, situaci dlouhodobě nikdo neřešil.
Vláda sice ujistila, že příčina výbuchu se řádně vyšetřuje, někteří obyvatelé se ale obávají možných manipulací.
Úterní výbuch v bejrútském přístavu připravil o život přes 160 lidí.
Dalších 6000 bylo zraněno.
Zhruba 300 tisíc lidí se kvůli výbuchu, jehož mohutná tlaková vlna poničila statiku mnoha objektů, nemůže vrátit domů. Exploze zničila celé čtvrti Bejrútu.
Úřady odhadují škody až na 15 miliard dolarů (330 miliard korun).
V Bejrútu, který na mnoha místech vypadá jak po apokalypse, se vzedmula vlna solidarity a množství dobrovolníků se zapojilo do úklidu. Pomáhají těm, kdo se nemohou do svých poškozených bytů vrátit.
Obnova Bejrútu bude pravděpodobně trvat roky.
Peníze jsou zapotřebí k rekonstrukci infrastruktury, na potravinovou pomoc, lékařské vybavení, na pomoc školám i nemocnicím.
Bezprostředně humanitární pomoc Libanonu poskytla již řada států včetně České republiky.
Dát libanonské vládě, kterou vlastní obyvatelé viní z korupce, bianco šek, se však mnoho států zdráhá.
V krátkodobém horizontu lze peníze na humanitární pomoc Libanonu ohlídat, píše agentura AP.
USA, Francie, Británie, Kanada, Austrálie a další státy již daly najevo, že pomoc Libanonu poskytnou přímo skrze důvěryhodné organizace, jako jsou agentury OSN či libanonský Červený kříž.
Čeští hasiči pomáhají se záchrannými pracemi
Do záchranných prací po výbuchu se zapojil i USAR (Urban Search and Rescue Team) Hasičského záchranného sboru ČR. Čeští hasiči přiletěli do Bejrútu ve středu večer. Podíleli se na vyhledávacích operacích, zjišťování stavu poškozených budov a odbavovacích pracích, které lidem umožní vrátit se do svých domovů.
Tým se vrátí domů v úterý odpoledne. Po příletu se záchranáři odeberou do karantény a podstoupí testy na koronavirus.
Mapa rozdělení sektorů jednotlivým týmům v Bejrútu.
Třetí den nepokojů
Bezprecedentní výbuch podnítil silné protivládní protesty. V sobotu 8. srpna se na bejrútském náměstí Mučedníků sešlo okolo 10 tisíc protestujících. Jsou přesvědčeni o zkorumpovanosti současné vlády a požadují její demisi. Svolává se i demonstrace před prezidentským palácem s požadavkem rezignace prezidenta Michela Aouna.
Protesty doprovází násilí. Policie používá slzný plyn. Demonstranti házejí kameny, někteří vnikli do budov ministerstev a v blízkosti parlamentu hořelo.
„Policie po mně střílela. Ale to nás neodradí od demonstrování, dokud nezmění vládu odshora dolů,“ uvedl pro agenturu Reuters Younis Flayti, bývalý příslušník armády.
Čtyři ministři v reakci na výbuch a celkovou situaci v zemi rezignovali, včetně ministryně spravedlnosti Marie Claude Najmové a ministra financí Ghází Vazního. Své rozhodnutí politici odůvodnili neschopností vlády zavést potřebné reformy. Nedlouho poté informoval zpravodaj izraelské vysílací společnosti Kan s odkazem na místní média o tom, že demisi podala celá vláda Libanonu. Novinářům to měl prozradit libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hasan. Premiér země Hasan Dijáb by měl rezignaci oznámit v pondělí večer.
Podmínky pomoci
Současná libanonská vláda je v čele země od ledna tohoto roku. Má být především technokratická a řešit aktuální hospodářskou krizi. Zatím ale spíše neúspěšně. Vláda sice požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku, ten ale výměnou požaduje zavedení několika reforem. To se kabinetu zatím nepodařilo.
MMF trvá na svých požadavcích i teď. Jeho výkonná ředitelka Kristalina Georgieva uvedla, že fond je připraven „znásobit své snažení“ v reakci na aktuální tragédii, ale nejprve je potřeba zavést opatření, která mají Libanonu umožnit budoucí splácení dluhu.
At the Donor Conference on #Lebanon, the IMF is aligned with the wish of the Lebanese people for good governance and reforms. We appeal for unity of purpose and political will of all institutions - we are there to support you in making this wish a realty. https://t.co/vbDI20G3tI pic.twitter.com/VlkMC9lTf3
— Kristalina Georgieva (@KGeorgieva) August 9, 2020
Pomoc Libanonu nabídlo i několik dalších mezinárodních organizací a zemí. Na dárcovské konferenci vedené francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se dohodly na částce 253 milionů eur. Suma se má primárně investovat do zdravotní péče, zabezpečení jídla, vzdělání a bydlení.
Peníze by místo libanonské vlády rozdělovala OSN a neziskové organizace. Dárci tak vyslyšeli obavy libanonské veřejnosti týkající se korupce.
Lebanon's future is being decided now.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 9, 2020
Dlouhodobá krize
Libanon trpěl násilím a konflikty po velkou část své moderní historie. Bývalá francouzská kolonie si mezi lety 1975 a 1990 prošla dlouhou občanskou válkou.
V říjnu minulého roku se spustila vlna protestů proti tehdejší vládě, která Libanon neochránila od hospodářského kolapsu. Hroutící se ekonomika se projevila například i na nedostatku paliv a obyvatelé Bejrútu zažívali každodenní několikahodinové výpadky elektřiny. Premiér v reakci na demonstrace odstoupil a na konci roku byla dosazena současná úřednická vláda.
