Článek
Protesty Black Lives Matter vyvolané policejní brutalitou a následným zabitím George Floyda přinesly pozornost otázce rovnosti a spravedlivosti trestních orgánů. Zpozornili ale také zdravotníci – masové protesty jsou ideální příležitostí k nedodržování sociálního distancování, čímž by se šíření covidu-19 urychlilo.
Vlna protestů hnutí Black Lives Matter v amerických městech vypukla v době, kdy ta koronavirová zůstávala na grafu po určitou dobu stabilní. Krátce nato ale šla značně nahoru a odpůrci hnutí BLM ukázali prstem právě na demonstrující davy. Ostatně masová shromáždění vyvolávají obavu ze snadnějšího šíření covidu všeobecně bez ohledu na světadíl. Překvapivý závěr nyní předložili vědci, kteří se na šíření koronaviru podívali detailněji. Ve městech, kde demonstrace proběhly, se naopak zpomalilo.
Protesty Black Lives Matter jsou prostředím pro šíření viru ideálním, i přestože se protesty odehrávaly venku a část účastníků nosila roušky. Těsné formace bez dodržených odstupů navíc mocně provázelo kašlání způsobené slznými plyny a uvězňování jednotlivců, čímž se riziko přenosu zvyšovalo. Pro neodborné oko tak bylo nasnadě spojit protesty s červnovým nárůstem případů covidu-19 napříč USA. Zatímco ale protesty nejintenzivněji probíhaly v Minneapolisu, kde Floyd zemřel, a v liberálních městech jako Seattle a Portland, nové případy se v té době vyskytovaly hlavně v Arizoně a na Floridě. Tým vedený profesorem Dhavalem Davem z Bentley University se rozhodl dát tyto statistické znalosti do výzkumných otázek a pokusil se získat odpovědi.
V rámci National Bureau of Economic Research Working Paper Series porovnal Dave a jeho kolegové protesty ve 315 amerických městech a následné nárůsty počtu nemocných. V následujícím měsíci nenastal mezi městy s protesty a bez nich žádný statisticky významný rozdíl v počtu pozitivních případů. Nezanedbatelným rozdílem ale bylo, že města pořádající protesty měla najednou pozitivních případů na 100 000 obyvatel méně.
„Tato studie využívá nově shromážděné údaje o protestech ve 315 největších amerických městech k odhadu dopadů masových protestů na sociální distancování, růst případů covidu-19 a úmrtí souvisejících s covidem-19,“ píše studie v úvodu.
Pravděpodobné vysvětlení spočívá v údajích o pohybu mobilních telefonů, které ukazují, že ti, kteří se protestů neúčastnili, omezili pohyb venku celkově, což byl trend projevující se tři dny po zahájení protestů a trval celé týdny. Zákazu vycházení a dalším opatřením na potlačení protestů ze strany místních a státních orgánů to lze dle vědců přičíst jen částečně. Ve městech, kde se objevovaly zprávy o násilí spojeném s protesty, se větší počet lidí zdržoval doma automaticky. Stejný trend postihl města, kde shromáždění probíhala nenásilně, ale byla početná a několikadenní.
„Kromě toho nenalezneme žádné důkazy o tom, že městské protesty znovu vyvolaly případy covidu-19 nebo růst úmrtí po více než pěti týdnech po zahájení protestů. Dospěli jsme k závěru, že předpovědi nárůstu úrovně populace v případech covidu-19 z protestů Black Lives Matter byly příliš úzce koncipovány z důvodu nezohlednění behaviorálních reakcí neúčastníků na velké shromáždění,“ píší autoři studie.
Není známo, zda změnu chování lidí způsobil strach z násilí v ulicích, z blokované veřejné dopravy, nebo uzavření podniků v solidaritě s cíli protestujících. Ať tak či onak, protesty nechtěně dosáhly toho, co se nepodařilo celým vládám – omezit pohyb lidí venku a tím šíření covidu zpomalit.
