Protestům v USA vévodí násilí. Lidé přitom vyjadřují i solidaritu

Extrémní výjevy z protestů zaplavily světová média. A podle zpráv se zdá, že nepokoje sílí – ve Washingtonu, kde sídlí i americký prezident, v noci z neděle na pondělí vzplály první domy, policisté i demonstranti útočí agresivně na novináře a úřady v některých státech povolaly na pomoc i Národní gardu. Vzduchem létají gumové projektily, plechovky slzného plynu a šíří se jím i pepřový sprej.

Protesty proti rasismu a policejní brutalitě se podle amerického listu The New York Times rozhořely nejméně ve 140 městech napříč Spojenými státy. Příběhy pokojných demonstrací zastínila hořící auta i budovy v plamenech. Kromě násilností se ale víkendové protesty na některých místech staly i prostorem pro sounáležitost a jednotu.

Třeba když v Denveru lidé při protestním happeningu leželi devět minut na zemi a křičeli „Nemůžu dýchat“. Stejně jako George Floyd, jemuž zaklekl na krk policista Derek Chauvin. Zůstal v této poloze necelých devět minut, a to i přesto, že Floyd upozorňoval na to, že nemůže dýchat. Právě tento incident, který vyústil ve Floydovu smrt, se stal se důvodem pro masové protesty v USA.

Podobnou formu protestu zvolili v neděli i lidé v Oregonu. Tam se protestů zúčastnily tisíce Američanů.

Hitem sociálních sítí je třeba video z Michiganu, kde se k sobotnímu protestu připojil místní šerif Christopher Swanson. „Jsme tu, abychom lidem pomáhali, ne abychom jednali takto nesmyslně,“ řekl Swanson skupině protestujících a odsoudil chování policisty Dereka Chauvina. Ten teď čelí obvinění z vraždy třetího stupně a zabití.

„Chceme tu pro vás být doopravdy,“ promluvil Swanson k demonstrantům ve městě Flint. Sundal si potom helmu, policisté odložili obušky a sám pak podal jednomu z protestujících ruku a s jiným si plácl. „Pojďte s námi! Pojďte s námi!,“ ozývá se ve videu ze skupiny.

A šerif Swanson výzvu přijal – zapojil se za velkého jásotu do protestního pochodu. Demonstrace se v asi pětadevadesátitisícovém městě zúčastnilo několik stovek lidí a podle tiskové zprávy tamní policie šlo o pokojnou akci.

V sobotu v noci se v poklidu střetly stovky protestujících s policejními složkami i v Brooklynu u sportovní arény Barclays Center v New Yorku. Lidé se pak se podle serveru NBC News vydali v protestním pochodu až k vlakové stanici Atlantic Terminal, kde sídlí i supermarket Target. Na mnoha místech se právě tento obchod stal cílem rabování – a mohlo k tomu dojít i v Brooklynu, několik protestujících to totiž mělo v plánu.

Organizátoři protestu ale vytvořili lidský řetěz a vchod do Targetu bránili vlastními těly – úspěšně. „Někteří lidé nejsou realisti,“ řekl NBC jeden z těch, kteří se před bránu obchodu postavili. „Chtějí bojovat emocemi. To ale jako komunita nemůžeme udělat. Musíme bojovat chytře a dát jim najevo, že tuhle hru hrát nebudeme. Budeme hrát podle vlastních pravidel a ukážeme, jaký je náš skutečný charakter,“ vysvětlil médiu muž, který si říká Šaman.

Někteří z demonstrantů mají pocit, že se jejich snahu o pokojný protest snaží narušit skupiny z vnějšku – klidně i z jiných států. „Lidé jsou si vědomi toho, že jsou venku dvě různé skupiny, řekl NBC News fotograf Jay Maki v Minneapolis, kde protesty odstartovaly. „Když nějaký člověk, který stojí za vámi, hodí na policisty láhev, vyznívá to tak, že zneužívá ostatní pokojné protestující jako lidské štíty,“ uvedl Maki. Pětina těch, které při demonstracích policie zatkla, nepocházela podle úřadů z Minnesoty.

Mínění veřejnosti i v případě amerických protestů utvářejí média. Podle autorky Danielle Kilgové z Univerzity v Indianě, která k tématu napsala text pro server The Conversation, tak novináři mají v rukou obrovskou moc, kterou mohou narativ protestů ohýbat různými směry.

To, jakým způsobem lidé budou smýšlet o protestech i sociálních hnutích, která za nimi stojí, proto z velké části ovlivňují právě média. Záleží i na tom, jak se o protestujících vyjadřují – jestli dávají důraz slovům jako „kriminálníci“, nebo jestli připomínají i to, že důvodem pro demonstrace je další smrt člověka tmavé pleti, o níž nerozhodl soud, ale bílý policista na ulici.

„Důraz by pak nebyl na destruktivní povaze protestů, ale spíše na beztrestnosti policie a dopadech rasismu v jeho mnoha podobách,“ poukázala odbornice na masovou komunikaci a žurnalistiku Kilgová.