Prostoru na sítích pro palestinské aktivisty ubývá. Cenzura, tvrdí studie

Facebook, Twitter, Instagram. Na všech těchto sítích mělo v posledních týdnech dojít k mazání příspěvků palestinských aktivistů nebo palestinských obyvatel Izraele čelícím vystěhování. Na platformách využívaných ke sdílení svědectví například ze čtvrti Šajch Džarrách nebo z Pásma Gazy došlo podle zprávy #Hashtag Palestine 2020 k „dramatickému nárůstu“ cenzury, píše deník The Independent, který zprávu jako první získal.

Arabské centrum pro pokrok na sociálních sítích 7amleh ve své zprávě zdokumentovalo mezi 6. až 18. květnem 500 případů toho, co nazývá „porušování digitálních práv Palestinců“. V uvedených případech mělo jít o smazání obsahu nebo účtu, případně o omezení viditelnosti daných příspěvků a uživatelů. K polovině z 500 zaznamenaných případů došlo na Instagramu, dalších 179 pak připadá na sociální síť Facebook, pod kterou Instagram spadá.

Podle zveřejněné zprávy bylo 45 procent zjištěných problémů na Instagramu ve formě smazání příspěvků „stories“. Uživatelé, kterým platforma smazala obsah, pak podle The Independent nebyli předem varováni ani upozorněni, že je jimi zveřejněný obsah jakkoli závadný. Představitelé Instagramu pouze 7. května uvedli, že veškeré problémy byly vyřešeny a „pouze jeden příspěvek porušil zásady komunity“. Podle zprávy ale docházelo k mazání příspěvků i po tomto prohlášení.

Sociální síť také měla blokovat nebo odstraňovat příspěvky s hashtagy pro mešitu al-Aksá, třetí nejposvátnější místo islámu. Systém moderující příspěvky na Instagramu podle The Independent mylně považoval název náboženské stavby za název teroristické organizace.

„Víme, že došlo k několika problémům, které ovlivnily možnost uživatelů sdílet obsah v našich aplikacích, a to včetně technických chyb, které měly vliv na sdílení příběhů po celém světě, a chyb, které dočasně omezily zobrazování obsahu s hashtagem al-Aksá. Přestože byly chyby napraveny, nemělo k nim nikdy dojít,“ cituje The Independent vyjádření společnosti Facebook.

Zpráva zveřejněná 10. května dospěla k závěru, že Facebook a další sociální sítě „pokračovaly ve spolupráci s izraelskými bezpečnostními jednotkami a online obsah byl i nadále bez rozdílu cenzurován díky pravidlům platforem“. Facebook podle analýzy přijal 81 procent žádostí izraelské kybernetické jednotky o odstranění obsahu, který považoval za problematický.

Facebook nicméně obviněním z cenzury čelí tvrzením, že šlo o technické závady. Technologický gigant také uvedl, že během vyhrocení izraelsko-palestinského konfliktu v uplynulých dnech zřídil „speciální operační středisko“. „Založili jsme speciální operační středisko, ve kterém 24 hodin denně pracují rodilí mluvčí disponující arabštinou a hebrejštinou, abychom mohli sledovat trendy a ujistit se, že zachycujeme obsah, který porušuje naše zásady, a rychle jej odstraňujeme,“ cituje server Vice News viceprezidentku společnosti Moniku Bickertovou.

Konkrétní detaily ohledně počtu pracovníků centra nebo na základě jakých údajů centrum pracuje, ale Facebook serveru neposkytl. Kritice čelí podle Vice News i další služba Facebooku, populární chatovací aplikace WhatsApp. Přes ni se měly během nepokojů v izraelských městech svolávat radikální židovské skupiny, informoval deník The New York Times. Zde ale k mazání příspěvků nebo blokování uživatelů nedošlo, podotýká server Vice News.

Podle zprávy se pak kroky provozovatelů sociálních sítí dotkly i palestinských novinářů. Fungování účtů několika z nich pozastavil Facebook a k podobnému opatření se uchýlil i Twitter, kde mělo dojít k 55 zjištěným problémům. V naprosté většině měla sociální síť účty pozastavit, uvedlo 7amleh.

„Naše automatizované systémy provedly tato opatření u řady účtů omylem, a to kvůli automatickému filtru spamu. Tuto akci jsme obratem odvolali, abychom obnovili přístup k dotčeným účtům, z nichž mnohé již byly obnoveny,“ uvedl Twitter ve svém prohlášení.

Twitter také dočasně pozastavil účet palestinsko-americké spisovatelky Mariam Barghoutiové, která na sociální síti informovala o vystěhování Palestinců ze čtvrti Šajch Džarrách. Barghoutiové profil byl „dočasně nedostupný, protože porušoval mediální zásady Twitteru“. Čím konkrétně, ale platforma ve svém vyjádření pro The Independent nevysvětlila.

Postup Facebooku kritizují lidskoprávní a další neziskové organizace. „Žádné z dosavadních vyjádření Facebooku se netýká nebývalé cenzury, které jejich uživatelé na celém světě za poslední dva týdny čelí,“ citují Vice News Marwu Fataftaovou z lidskoprávní organizace Access Now. „Lidé v tomto regionu jsou naštvaní a frustrovaní z toho, že jsou aktivně cenzurováni, zatímco Facebook tyto problémy odstraňuje a mluví jen o technických chybách,“ dodala Fataftaová.

Organizace Access Now spolu s dalšími téměř 30 nevládními organizacemi tento týden zaslala Facebooku žádost o vysvětlení „systematického umlčování uživatelů protestujících a dokumentujících vystěhování palestinských rodin z jejich domovů v Šajch Džarrách v Jeruzalémě“. Facebook dosud na žádost nereagoval.

Problémy s obsahem týkajícím se izraelsko-palestinského konfliktu mají sociální sítě delší dobu. V roce 2016 oznámila izraelská vláda spolupráci s pobočkou Facebooku v Tel Avivu, jejímž výsledkem mělo být podle deníku The Guardian „přinutit sociální sítě k mazání obsahu, který podle Izraele podněcuje k násilí“.

V lednu 2021 pak podle serveru The Intercept Facebook navrhl revizi výrazu „sionistický“, která by jej nahradila výrazem „židovský“, podobně by tomu tak bylo u ostatních forem tohoto slova. Společnost na dotazy serveru uvedla, že nebylo učiněno žádné rozhodnutí.