Článek
Desítky lidí čekajících ve frontě s nadějí, že se jim podaří získat kyslíkovou lahev pro jejich blízké, kteří jsou nakaženi covidem-19. Taková je aktuálně realita po celé Barmě, kde znovu prudce rostou denní počty nakažených. Země zmítaná chaosem kvůli únorovému vojenskému puči nemá dostatek umělého kyslíku ani nemocničních a testovacích kapacit.
Život v zemi navíc komplikují přísná opatření zavedená vojenskou vládou. Při čekání ve frontách dochází k porušování zákazu nočního vycházení a následují tvrdé tresty. Sociální sítě jsou plné proseb o pomoc se zajištěním umělého kyslíku. „Moje hladina kyslíku v krvi klesla na 55 procent. Stejně tomu je u starších členů rodiny. Prosím, pomozte nám,“ cituje deník The Guardian příspěvky na Facebooku jednoho ze studentů. Stejnou žádost opakoval celkem jedenáctkrát, dokud v neděli nezemřel.
Zhoršení situace v zemi nemohlo přijít v horší době. Únorový vojenský převrat způsobil kolaps barmských nemocnic a chaos provází místní testovací i očkovací kampaň. V úterý bylo podle armádou kontrolovaného ministerstva zdravotnictví a sportu potvrzeno 4 047 nových případů nákazy. Celkový počet případů se tak zvýšil na 201 274, v souvislosti s pandemií v zemi zemřelo 5 014 lidí. Nedostatečné kapacity testování ale pro zemi znamenají, že skutečná čísla budou mnohem vyšší.
Podle zpravodajského webu Irrawaddy hlásilo nárůst počtu případů téměř devadesát procent městských oblastí země. Zástupce Myanmaru v Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce Joy Singhal uvedl, že poptávka po umělém kyslíku a službách zdravotníků roste po celé zemi. „S více infekčními variantami viru se obáváme, že nárůst počtu případů, kterému teď čelíme, může být jen špičkou ledovce,“ řekl deníku The Guardian Singhal.
Armáda nechala zřídit takzvaná izolační centra po osoby s mírnými příznaky. Lidé tak podle The Guardian stojí před těžkým rozhodnutím. Zamířit do zařízení spravovaného armádou, která od převzetí moci zabila více než devět stovek lidí a čelí kritice kvůli porušování lidských práv, nebo zůstat doma, a podstoupit tak riziko, že nakazí své příbuzné. Drtivá většina pacientů, včetně lidí s těžkým průběhem, zůstává doma. Léčí se buď sami, nebo se spoléhají na péči místních lékařů, kteří pracují tajně.
Mluvčí armády už dříve uvedl, že nařídila soukromým společnostem vyrábějícím umělý kyslík, aby upřednostnily v dodávkách barmské nemocnice. Podle místních médií v pondělí v Yankounu zahájily bezpečnostní síly palbu, aby rozptýlily frontu na nákup kyslíkových lahví.
Mnoho vládních zdravotnických pracovníků protestovalo proti vojenskému převratu odchodem ze státních nemocnic. Nyní pracují skrytě, protože jsou pronásledováni bezpečnostními silami. Od převratu bylo v zemi zatčeno nejméně 157 zdravotníků, po stovkách dalších armáda pátrá. Ve zdravotnických zařízeních byla opakovaně prováděna razie a byla zaznamenána i střelba na sanitky.
Lékaři, kteří navštěvují pacienty, čelí nejen hrozbě zatčení a násilí ze strany armády, ale také riziku nakažení. Za vlády barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla Barma jednou z prvních zemí v jihovýchodní Asii, která zahájila očkovací kampaň.
Ta se ale zastavila, částečně proto, že mezi obyvateli země panuje hluboká nedůvěra vůči armádě. Podle posledních dat je v zemi plně naočkováno 2,8 procenta populace, alespoň první dávku vakcíny pak zdravotníci aplikovali necelým čtyřem procentům populace.
