Článek
Mladí Ujgurové po celém světě se svými matkami ztratili ze dne na den kontakt. Někteří po nich už několik let marně pátrají a ve strachu o další členy svých rodin se snaží zachytit jakékoli zprávy o svých zmizelých rodičích. Tyto „osiřelé“ děti využily Den matek a čínské vládě i zbytku světa vyslaly kolektivní zprávu s jasným vzkazem: „Propusťte naše maminky.“
We want the world to hear our message about our mothers on this special day. Happy #MothersDay all the mothers around the world. We ask #China to #ReleaseOurMothers #FreeUyghurMothers pic.twitter.com/s08QJOApKi
— Jevlan_Shirmehmet (@CevlanJevlan) May 9, 2020
Ziba Murat o své matce nemá zprávy více než 20 měsíců. Jejich poslední telefonát proběhl 10. září 2018 a nesl se ve zvláštním duchu. Matka s ní sdílela tipy ohledně výchovy dítěte. „V posledním hovoru mi řekla, že když spí dítě, má odpočívat i matka,“ řekla Murat pro server Medium, který v den věnovaný všem matkám přinesl příběhy těch Ujgurů, kteří po svých nejbližších pátrají. Matka Ziby, Gulshan Abbas, byla lékařkou, která kvůli zdravotním problémům odešla předčasně do důchodu. Od jejího zmizení se její dcera spolu se svou tetou neúnavně snaží získat svou matku zpět právní cestou.
„Moje teta ji zastupuje více než 20 měsíců,“ uvedla Murat. „Od čínské vlády nevíme nic, frustruje mě to a neustále mám pocit, že nedělám dost. Proto za ni pořád bojuji.“ Murat se během dlouhých měsíců obhajování své matky setkala s dalšími mladými Ujgury z celého světa. I oni se snaží najít své ztracené matky a zvýšit povědomí o situaci v Sin-ťiangu. Věří, že většina jejich rodinných příslušníků skončila v obávaných táborech. „Všichni v rámci této skupiny hledáme otce a matky,“ uvedla Murat. „Poté, co jsem se s nimi spojila a zjistila, jaké pocity sdílíme, došlo mi, že to není jen můj boj. Je to boj každého v této diaspoře.“
Today is another happiest day I welcome with tears. This is the third #Mother's day without my mom.@LadyVelvet_HFQ @IvankaTrump @FLOTUS @EmineErdogan @meral_aksener @HillaryClinton @jacindaardern #HappyMothersDay #FreeUyghurMothers #AnnelerGuenue #annelergunukutluolsun pic.twitter.com/FT8wRc5Ha3
— Nursiman (@Nursiman11) May 10, 2020
Skupina zmíněná Murat ke Dni matek vytvořila kampaňové video. Několik mladých Ujgurů z celého světa chce připomenout nekončící marnost a obavy o životy jejich matek a požadují, aby jim je čínská vláda okamžitě vrátila. „Doufáme, že video uvidí co nejvíc lidí. Sociální sítě jsou v tuto chvíli naší jednou zbraní. Ujgurové potřebují pozornost světa a myslím, že sledováním nebo mluvením o našem příběhu může mezinárodní společenství dokázat víc.“
Další neúnavně bojující aktivistkou za propuštění své matky je Akida Pulat. Její matka, Rahile Dawut, bývala prominentní ujgurskou vědeckou pracovnicí, jejíž výzkum oceňovali kolegové z branže po celém světě. Během svých cest po Číně propagovala tradici a kulturu Ujgurů, dokonce za nemalé finanční pomoci přímo od čínské vlády. Ani to ji ale nezachránilo před „honem“ na Ujgury zahájený Pekingem.
Jak se o táborech vyjadřuje čínská vláda?
V prosinci 2017 Dawut musela naléhavě odjet do hlavního města. Od té doby o ní rodina neslyšela. Její dcera se domnívá, že byla zařazena do jednoho z mnoha táborů v Sin-ťiangu. „Kdykoli se na svou matku zeptám někoho z rodiny, odpovídá nejasně. Sem tam mi řeknou, že stále čekají na výsledky, jestli už domů může nebo ne. Moje babička mi třeba říkává, že moje máma stále studuje,“ říká Akida Pulat.
Do vyšetřování ztráty vlastní matky se pustila na vlastní pěst. Příliš toho ale nezjistila – matka je podle ní buď držená v táboře, nebo čelila tajnému soudu. „Oficiálně usvědčená ani odsouzená nebyla. Opravdu ale věřím a bojím se, že se nespravedlivému trestu moje maminka v budoucnu nevyhne. Je pro mě zničující nebýt s ní v kontaktu a nemoct ji vidět,“ dodala. Je si vědoma i toho, že její aktivismus by se čínské vládě nemusel líbit a mohla by své matce způsobit nepříjemnosti. „Jestli se v budoucnu stane někomu z mé rodiny ještě něco špatného, budu ještě otevřenější než doteď. Nedovolím, aby mé rodině někdo ubližoval,“ dodala.
Today is Mother’s Day and my mother's 61st birthday, but I can't say to my mother, "Mom, happy birthday, long live you!" Mom, I miss you so much. Happy #MothersDay all the mothers around the world. We ask #China to #ReleaseOurMothers #FreeUyghurMothers pic.twitter.com/IQXqixCP7A
— Gulnisa mamut (@GulnisaMamut) May 10, 2020
„V tento Den matek chceme připomenout naše maminky, které jsou drženy v čínských koncentračních táborech. A kterým nemůžeme popřát: Hezký den matek, mami.“ Těmito slovy začíná oficiální video kampaně. A pod hashtagem #FreeUyghurMothers přibývají na sociálních sítítch další a další příběhy.
„Dnes je #FreeUyghurMothers a já nemůžu svou mámu pozdravit. Nemluvil jsem s ní už čtyři roky. Můj poslední kontakt s ní byl 16. srpna 2016. Mami, víš, že bych veselý telefonát na Den matek nikdy nevynechal. Teď ti ale zavolat nemůžu. Kvůli Čínské komunistické straně,“ napsal jeden z uživatelů na Twitter.
#FreeUyghurMothers
Záměrem zahájení kampaně na sociálních sítích kolující pod hashtagem #FreeUyghurMothers („Osvoboďte ujgurské matky“) je připomenout světu pronásledování pekingské vlády Ujgurů v Sin-ťiangu, které nezastavilo ani šíření koronaviru. „Každý přemýšlí jen o covid-19. Svět už zapomněl na Ujgurky držené v reedukačních táborech,“ uvedla účastnice kampaně Jevlan Shirmehmet. „Peking ničí naši kulturu a životy našich rodin. Ujgurské děti nemohou být v kontaktu se svými rodiči, protože jim je vzali a zavřeli do táborů.“
Den matek by tak měl být podle ní připomínkou brutálních zásahům proti Ujgurům a násilnému oddělování rodin. „Chceme kampaň použít k záchraně rodin. Jestli existuje šance na záchranu našich matek, uděláme pro to cokoli. Chceme, aby čínská vláda naše maminky propustila. Chceme, aby svět našim maminkám pomohl,“ dodala Shirmehmet.
Pulat dodala, že by byla nerada, kdyby svět tuto kampaň pochopil jako útočení proti Číně. Jde jen o skupinu zoufalých dětí, které svým matkám nemohou doma popřát hezký Den matek. „Jednoduše se ptáme na místo pobytu našich rodinných příslušníků,“ vysvětluje Pulat. „Chci, aby nás svět vyslechl, sledoval naše příběhy a pomohl vyvinout tlak na čínskou vládu.“