Propojíme produkci uhlí a oceli a nebudeme válčit. 70 let Schumanova plánu

„Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují,“ stojí v první větě Schumanova plánu.

Návrh na sjednocení Evropy předložil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman společně s Jeanem Monnetem, diplomatem a ekonomem, v roce 1950. Jen pět let poté, co skončil největší ozbrojený konflikt v dějinách.

Evropa (ale spolu s ní celý svět) se dostávala z emocionálních, ale také ekonomických traumat, která roky válčení způsobily. Kromě celkové rekonstrukce však byla potřeba i pojistka do budoucna - tedy že se podobná tragédie už nestane.

Myšlenkou Schumanova plánu nebo deklarace se tak stalo propojení ekonomiky, respektive produkce uhlí a oceli, což jsou nejdůležitější suroviny pro zbrojní průmysl. Společná produkce měla znemožnit válečný konflikt mezi zapojenými zeměmi.

Sám Robert Schuman, „otec zakladatel“, jak politika popisují dějiny EU, žil vlastně spolu s evropskými dějinami. Narodil se v Lucembursku, odkud pocházela jeho matka. Přestože byl jeho otec Francouzem, území, kde žili, bylo tehdy součástí Německa. Schuman se tak oficiálně stal Němcem. Po druhé světové válce se ale Alsasko a Lotrinsko vrátily zpět Francii. Nakonec se tedy i Schuman stal Francouzem.

Povoláním právník byl členem vlády, když Hitler obsadil Polsko a začala válka. Schuman se přidal k odboji a během války se skrýval, jen náhoda přála tomu, že ho nacisté nedeportovali do koncentračního tábora. Celou válku ale zůstal na území Francie. Poté se znovu vyhoupl na nejvyšší místa francouzské politiky. Nejprve byl ministrem financí, posléze premiérem. V roce 1948 se však vrátil do ministerského křesla, tentokrát jako šéf diplomacie.

Právě jako ministr zahraničí 9. května 1950 pronesl slavný projev, během něhož podal návrh na vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli. Zcela první evropské nadnárodní společenství. Základem bylo propojení Francie a Německa.

„Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem. Cokoliv se podnikne v tomto směru, se musí týkat především těchto dvou zemí,“ stojí v deklaraci.

Ještě téhož dne s Schumanovým plánem souhlasil německý kancléř Konrad Adenauer. Postupně se ale přidaly vlády Belgie, Itálie, Lucemburska a Nizozemska. Později se devátý květen určil jako Den Evropy neboli den, kdy se slaví vznik Evropské unie.

Přestože v názvu stojí jméno tehdejšího francouzského ministra zahraničí, autorem deklarace byl z velké části také Jean Monnet. Ten byl také strůjcem poválečné revitalizace francouzské ekonomiky. Narodil se ve městě Cognac a právě rodinná firma s koňakem provázela i jeho život.

Jean Monnet však působil jako ekonomický poradce i mimo Francii. Ve čtyřicátých letech radil americkému prezidentovi Rooseveltovi. Po válce se ale vrátil do vlasti a pomohl s obnovou zdevastované země. Jako hlasitý zastánce evropské integrace je společně s dalšími považován de facto za zakladatele Evropské unie.

Sedmdesátileté výročí se připomíná v kontextu koronavirové pandemie. Evropští politici tak často volají po připomenutí hodnot, které stály za společným evropským projektem. „Projekt společné Evropy je pro Česko kotvou hodnotovou, geopolitickou i ekonomickou,“ říká v tiskovém prohlášení například europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). „Právě v tomto období, kdy bojujeme s pandemií, je důležité si myšlenku míru a jednoty připomínat,“ dodává další český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).