Hlavní obsah

Propaganda i opozice. Festival Jeden svět ukázal práci ruských novinářů

Foto: Hana Grohová

Bývalý šéfredaktor deníku Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

V potemnělých chodbách redakce ruského deníku Novaja Gazeta je rušno, v ranní poště se objevila obálka s jedem. Pokud by se něco podobného stalo v Česku, veřejnost by byla v šoku. Ruská redakce je ale jen trochu vyvedena z denního režimu. Tohle se tu prostě stává.

Článek

Scéna z dokumentu Novaja, který představil režisér Askold Kurov na filmovém festivalu Jeden svět, doplňuje syrový pohled do nitra redakce ruského opozičního média.

Bez hodnocení nebo komentářů přibližuje, jak se dělají zprávy v prostředí, kde se novinář bojí nejen o svou svobodu, ale v krajních případech i o život. „Některé texty jsme nevydali, aby jejich autoři nebyli v nebezpečí,“ přiznává bývalý šéfredaktor listu Dmitrij Muratov v diskuzi po premiéře filmu.

Trailer k filmu Novaja.Video: Seznam Zprávy

Téma současného Ruska se festival pokusil popsat ve všech podobách.

Proti snímku Novaja – o boji za svobodnou novinařinu – dramaturgové postavili kontroverzní dokument Svědkové Putinovi režiséra Vitalije Manského, který sleduje zrození symbolu ruské politiky nového tisíciletí – Vladimira Putina. A který důkladně mapuje, jak funguje propagandistická mašinérie.

Trailer k filmu Svědkové Putinovi.Video: Seznam Zprávy

Třetí úhel pohledu zastupuje dokument Bellingcat o stejnojmenné mezinárodní skupině investigativních novinářů. Ti se podíleli na odkrytí záhady kolem sestřelení letu MH17 nebo otrávení agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě témata silně rezonovala ve spojení s propagandou, o které se v souvislosti s ruskými médii v poslední době mluví čím dál častěji.

Mediálním pokrytím událostí, jako je sestřelení letu MH17, se zabývala i analytická společnost Semantic Visions. Pomocí metody sémantické analýzy zkoumala přes 50 milionů ruských mediálních obsahů. Zjistila, že ruská média, včetně opozičních listů, rámovala události zcela jinak než celosvětový tisk. Ruští novináři se shodovali, že za sestřelením letadla stojí ukrajinská armáda. Ve skutečnosti však podle investigace novinářů ze skupiny Bellingcat byli na vině ruští separatisté.

Analýza v rámci kampaně EU vs. Disinfo ukázala na případu otravy agenta Skripala a jeho dcery klasický postup při vytváření dezinformace. V médiích se objevilo přes 40 různých teorií vysvětlujících okolnosti útoku. Při takovém množství protichůdných zpráv pak čtenář snadno ztratil přehled.

Za výjimku ruské mediální scény lze považovat právě novináře z deníku Novaja Gazeta. V jedné z nejsilnějších scén z dokumentu Novaja vzpomínají členové redakce společně s tehdejším šéfredaktorem Muratovem na kolegyni Annu Politkovskou. Dodnes není známo, kdo si její vraždu před třinácti lety objednal. Politkovská ve svých článcích informovala o čečenském konfliktu, poukazovala na porušování lidských práv, ale také kritizovala Putinovu politiku a růst korupce v zemi. „Říkal jsem jí několikrát, ať už na Čečnu nejezdí, že je to pro ni nebezpečné. Ona si ale nikdy nedala říct,” říká Muratov v emotivní scéně.

Související témata:

Doporučované