Článek
Celý rok 2020 byl ve znamení ztrát – a to dlouho nevídaných. Koronavirová pandemie a opatření v boji proti viru pustily ekonomice žilou, hrubý domácí produkt poklesl za celý rok o 5,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Najdou se však i dobré zprávy. „Ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku navzdory dalším restrikcím v souvislosti s epidemickou situací mezičtvrtletně rostla o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnila rostoucí zahraniční poptávka,“ uvedli statistici a dokladovali tak, že se ekonomika koronaviru dokáže pomalu přizpůsobovat.
Co však stagnovalo, byla domácí poptávka, zejména spotřeba domácností.
„Celoročně však loni došlo k nejhlubšímu propadu HDP v novodobé historii,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Některé instituce předpovídaly propad HDP ještě vyšší. „Pokles o pouhých 5,6 procenta je překvapivě nízký. I ministerstvo financí počítalo ještě před týdnem s propadem o 6,1procenta, a to přitom v odhadech patří mezi optimisty,“ říká hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň a dodává, že statistický úřad naměřil vyšší výrobu, než předpokládalo ministerstvo, a to o 28 miliard korun.
„Budeme-li se snažit vidět sklenici poloplnou, můžeme říci, že naše ekonomika utrpěla menší propad, než předpokládalo mnoho renomovaných institucí. Zároveň se ukázalo, že s postupem času se naše hospodářství stává více rezistentním proti dopadům restriktivních opatření. Budeme-li však chtít vidět sklenici poloprázdnou, můžeme říct, že jsme z ekonomického hlediska zažili nejhorší rok v historii a přitom jsme se výrazně zadlužili,“ komentuje výsledky hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Celoroční pokles HDP o 5,6 procenta se jeví vzhledem k situaci, které ekonomika čelila, jako příznivá zpráva. Důležité je si vzpomenout, že během první jarní vlny se modelovaly výraznější celoroční propady, které navíc zpravidla ani nepočítaly s tím, že udeří další vlny v takové síle a protiepidemická opatření budou na podzim ještě přísnější,“ uvedl k výsledku Jan Hadrava, ekonom a ředitel strategického poradenství PwC Česká republika.
„Je jasné, že část ekonomiky, jako je pohostinství a maloobchod, je nuceně zavřená a velmi strádá, na druhou stranu zbývající obory se v průběhu roku obdivuhodně naučily s pandemií vyrovnat,“ dodal.
Skutečný výsledek poklesu české ekonomiky je podle Bartoně hlubší, než číslo ukazuje. „ Když dosáhneme –5,6 procenta tím, že 5,6 procenta ekonomiky stáhneme na nulu a ostatní pokračují jako normálně, bude to mít mnohem horší ekonomické následky do budoucna, než kdybychom každému snížili výkon či příjem o 5,6 procenta. Na rozdíl od jiných evropských států jsme loni byli na trajektorii minimálně dvouprocentního růstu, zatímco mnoho ostatních zemí bylo spíše na nulovém růstu. Skutečný propad proti „normálu“ je proto v české ekonomice spíše –7,6 procenta než –5,6 procenta,“ říká Bartoň.
Pokles loňské ekonomiky se však promítne i do roku 2021. „Startovací pozici pro letošní rok tak nemáme nejlepší, ale snad bude tento kvartál poslední s negativním vývojem HDP. Jsme v recesi a rok 2020 budeme dohánět minimálně ještě celý letošek,“ předpokládá Jana Mücková, ekonomka z investiční skupiny LOGeco.
