Článek
„Některé jsou opuštěné. Některé chátrají, protože je dostal v restituci majitel, který nemá dostatek prostředků. V jiných jde život dál nebo je zrekonstruoval úplně nový majitel,“ vyjmenovává osudy, které potkaly barrandovské vily, Radomír Kočí. Společně s Petrem Zemanem sledují opuštěné, často architektonicky významné budovy po celé republice a po těch nejzajímavějších organizují exkurze. Na barrandovském kopci zachycují hlavně jejich proměny.
Jak se proměnilo město filmových hvězd
„Barrandov byl vždycky takové filmařské město samo pro sebe,“ říká Kočí. Nápad situovat zahradní město na pláň gigantického skalního ostrohu nad řekou se zrodil v hlavě mladého stavebního inženýra a podnikatele Václava Marii Havla, otce porevolučního prezidenta Václava Havla. Se svojí přítelkyní Bělou Friedländerovou, která studovala v Americe, se vydal na okružní cestu po amerických univerzitách. „V San Francisku ho uchvátila nádherná vilová čtvrť kalifornských magnátů rozprostírající se kolem univerzity v Berkeley,“ vypráví průvodce.
Slavní obyvatelé barrandovského kopce
Havel si zajistil předkupní právo na barrandovské pozemky od rodiny Bártů a Hergetů. Plány území mu vypracoval architekt Max Urban. „V první etapě výstavby se jednalo o funkcionalistické stavby, později se blížily romantickému hollywoodskému stylu, protože stavebníky byli často známí herci, režiséři a producenti. I po válce místo přitahovalo umělce, žil tu například František Vláčil, Miloš Nedbal nebo slavný kadeřník Gerhard Matuška,“ popisuje Kočí typické obyvatele Barrandova.
Jak do prostředí barrandovského kopce zasahují developeři? A jak budou vypadat slavné Barrandovské terasy po rekonstrukci? Sledujte ve videu výše.
Reportáž je součástí pořadu Kultura Terezy Willoughby. V premiéře jej vysíláme každý pátek od 20 hodin na celoplošné Televizi Seznam.
