Článek
Stojí skoro 6 miliard korun, místo hliníku používá kompozit, takže je lehčí i rychlejší, a potěší i detaily. To třeba, když je tu místo roletek na okna tlačítko, které sklo automaticky ztmaví, stevard pak jen stiskne jediné tlačítko, aby do všech zas pustil světlo zvenku.
Vývoj letadla stál přes 700 miliard korun a odborníci se shodují, že opravdu posouvá hranice leteckého průmyslu o velký kus dál.
Sedm let po tom, co se z výroby dostal do ostrého provozu, přistál Boeing Dreamliner 787 prvně taky v Česku. Na svých linkách ho od listopadu nasadily Korean Air a Qatar Airways.
Místo hliníku uhlík
Jedna z hlavních věcí, která Dreamliner dělá jedinečným, jsou použité materiály.
Zatímco dřív byl hlavním konstrukčním materiálem letadel hliník, teď je v kurzu kompozit, hlavně pak uhlíková vlákna. V tomhle případě je z nich celá půlka letadla. Dřív šlo o jednotky procent.
Dreamliner je tak o pětinu lehčí než svůj předchůdce. Je proto taky rychlejší i spořivější a samozřejmě nezanechává tak velkou uhlíkovou stopu.
Gigantům odzvonilo
Přímým konkurentem 787 je Airbus A350. Oba letouny nastavily současné trendy – jde o dvoumotorová lehká a rychlá letadla, do nichž se vejde kolem 250–350 lidí.
A oba tak přebírají štafetu po obrech, kteří se ještě před pár lety zdáli být tím, co svět letectví chce.
Boeing už výrobu své obří 747, přezdívané Jumbo, ukončil, resp. vyrábí ji už jen jako nákladní letadlo. A jeho mladší konkurent Airbus A380 se potácí na hranici přežití. Letos ho zachránila objednávka několika kusů od dubajských Emirates, ale jeho další osud je nejistý. Obě letadla jsou totiž zbytečně velká a ukazuje se, že nacpat víc než 500 lidí do jednoho letadla přestává být potřeba.
Nejdůležitějším faktorem tak začínají být pro aerolinky náklady na provoz.
Jak to na palubě Boeingu Dreamliner 787 vypadá a jak se s ním cestuje, se podívejte ve videu nad článkem.
