Prokurátor navrhl Kočnerovi 20 let vězení za padělané směnky

Slovenský podnikatel Marian Kočner, který je obviněný v případě úkladné vraždy novináře Jána Kuciaka, by si nezávisle na případném trestu za vraždu měl podle slovenského prokurátora odsedět 20 let a zaplatit 300 000 eur (7,5 milionu korun). 20letý trest v případu padělání směnek v hodnotě asi 69 milionů eur (1,73 miliardy korun) prokurátor navrhl i pro někdejšího šéfa televize Markíza Pavola Ruska. Kdy soud vynese verdikt, zatím není jisté.

Proplacení směnek požadovala po Markíze jedna z Kočnerových firem. Rusko je podle prokuratory nepodepsal v roce 2000, ale až o 13 let později, kdy už nebyl ředitel ani spolumajitel Markízy. Podepsal je jako fyzická osoba ale i za Markízu, která se tak stala ručitelem. Povinnost proplatit je připadla Markíze, protože Rusko vystupuje jako nemajetný.

Z uniklých přepisů komunikace z Kočnerova telefonu vyplývá, že se ve snaze vydávat dokumenty za staré snažil získat starší tiskárnu i papíry. Informace z Kočnerova mobilu policie získala při vyšetřování Kuciakovy vraždy.

Když odvysílala loni v říjnu německá televize ARD reportáž z hamburské laboratoře LPT (Laboratoř farmakologie a toxikologie), byli Němci v šoku při pohledu na zbytečně týraná zvířata. Ukázalo se také, že laboratoř, z jejíchž testů vycházejí úřady při schvalování například pesticidů, je dlouhodobě falšovala a uhynulá zvířata nahrazovala jinými. V úterý zveřejněná zpráva tří neziskových organizací upozornila, že LPT prováděla i testy týkající se glyfosátu, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje za „pravděpodobně karcinogenní“.

Studie neziskovek Corporate Europe Observatory, PAN Allemagne a Global 2000 odhalila, že LPT provedla celkem 21 z celkových 150 testů, které společnost Monsanto předložila jako důkaz neškodnosti svého herbicidu Roundup před hlasováním v Radě ministrů o prodloužení licence. Monsanto v prosinci 2017 slavilo úspěch, Evropská unie prodloužení licence schválila.

Dokumenty získané třemi výše zmíněnými neziskovkami dokazují, že tři z 21 testů prováděných hamburskou laboratoří se zabývaly klíčovou otázkou genotoxicity herbicidu, jinými slovy možností, že by mohl poškozovat lidskou DNA a způsobovat rakovinu. Právě na základě jejích výsledků Evropský úřad pro bezpečnost potravin došel v roce 2015 k názoru, že glyfosát karcinogenní není a pravděpodobně nebude genotoxický.

Výpovědi bývalých zaměstnanců LPT, které se objevily v už odvysílaných reportážích ARD, ale svědčí o rozsáhlém systému podvodů. K těm mělo v laboratoři docházet už od roku 2005, tedy dlouho před posuzováním nebezpečnosti glyfosátu. Poté, co do laboratoře pronikl aktivista na ochranu zvířat z organizace Soko Tierschutz a přinesl šokující záběry týraných zvířat a důkazy o podvodech, nechala vláda jedno ze tří pracovišť LPT zavřít.

Seznam chemikálií, o jejichž schvalování rozhodovaly testy prováděné 150 zaměstnanci LPT (přezdívané Laboratoř smrti), bude dlouhý. „Existuje důvod ke znepokojení u všech léčivých přípravků, pesticidů a jiných chemikálií, jejichž schválení EU je založeno na studiích, které byly provedeny v LPT a mohly být případně zmanipulovány. Ještě znepokojivější je však to, že smluvní laboratoře (jako je LPT) se zdají být schopny falšovat studie po celá desetiletí, aniž by si toho kontrolní orgány všimly,“ upozorňují neziskovky.

Tajné služby z minimálně jedné neunijní země západního Balkánu nepřímo přispívají do sítě Schengenského informačního systému, a to prostřednictvím Česka. Vyplývá to podle serveru EUobserver z dokumentů protiteroristické sekce Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Ze státu nebo států mimo EU Česko mělo převzít upozornění na osoby podezřelé z teroristické činnosti. Od loňského jara země západního Balkánu podle devítistránkového dokumentu takto upozornily na 250 osob.

Dokument neodhaluje, ze kterých států konkrétně informace pochází. Nejsou známa ani kritéria, na kterých se upozornění zakládala, ani jestli v Česku některé z nich zamítli. Proti tomu už se vymezila například německá europoslankyně Cornelia Ernstová, podle které taková praxe může vést k pronásledování nevinných. „Nevíme, jak došlo k posouzení, na kterém je takové varování založeno. Na jakých kritériích se zakládá? Na faktech nebo fámách a dohadech?“

Pražský primátor Zdeněk Hřib se dnes v Bruselu schází se starosty Bratislavy, Varšavy a Budapešti. Chtějí Unii představit svůj požadavek – dejte nám peníze na boj proti populismu. Doufají, že přesvědčí Brusel, aby přímo financoval středoevropské metropole nezávisle na penězích od centrálních vlád.

Přímé financování měst z evropských fondů podle Hřiba „může vyřešit problémy s transparentností“. Čtveřice liberálních primátorů uzavřela Pakt svobodných měst v polovině loňského prosince v Budapešti. Získat evropské peníze je podle nich zásadní, aby mohli svým městům strhnout nálepku metropolí středoevropských zemí s populistickými vládami a autoritářskými tendencemi.

Právě dnes mají podle Politico.eu v Bruselu aktivně vstoupit do bitvy o sedmiletý rozpočet, podle kterého se budou rozdělovat finance v letech 2021–2027.