Článek
Třiadevadesát procent projektových společností uvádí, že pocítily dopad na svoji každodenní pracovní činnost. U stavebních společností jde dokonce o 98 procent všech dotázaných. Vyplývá to z mimořádné analýzy Ekonomické dopady covid-19 na stavební, projektové a developerské společnosti, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research.
Dopady koronavirové krize se u obou typů společností pojí hlavně s nižším stavem zaměstnanců, který se projevuje menší výkonností firem. Dále byly firmy nuceny prodloužit termín výstavby či dodání projektu, případně je musely úplně pozastavit.
Málo materiálu i potíže s ubytováním
Téměř pětina stavebních firem potom čelí dalším obtížím, jako je nedostatek materiálu kvůli pozdržení dodávek od dodavatelů nebo obtíže s ubytováním dělníků, těch, kteří nepocházejí z daného regionu, v okolí stavby. Třetina projektových firem také uvedla, že řeší problémy v souvislosti s omezením cestování a s nižší činností veřejné správy. Situaci jim komplikuje také fakt, že větší projekty v současné chvíli nemohou projednávat se zadavatelem.
Najdou se však výjimky. Například předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural uvádí, že komplikace spojené s chodem firmy zatím nepociťují. „Práce na všech našich projektech a zakázkách běží podle plánu. Nehrozí, že by měly být zpomaleny nebo zastaveny. Zaměstnanci v administrativě mohou využít home office, pokud to charakter jejich práce umožňuje.“
Opatření na ochranu zaměstnanců
Firmy také zavádějí různá opatření u svých zaměstnanců. Pro tento krok se rozhodlo 95 procent dotázaných projektových společností a 94 procent stavebních společností.
Jde především o zavedení home office u zaměstnanců, zvýšení hygienických opatření na pracovišti a zajištění ochranných pomůcek. Firmy také omezily sdružování více zaměstnanců na jednom místě, kupříkladu uzavřením jídelen nebo odpočinkových zón, případně pozastavením staveb, a změnily směny zaměstnanců tak, aby se vzájemně nepotkávali. Více než čtvrtina stavebních firem, na rozdíl od projektových, dokonce své zaměstnance kontroluje, měří jim teplotu apod.
„Zaměstnancům každodenně měříme teplotu, což se týká i práce na stavbách. Současně je vybavujeme rouškami a dalším nezbytným materiálem. Změny nastaly hlavně v tom, že všichni naši pracovníci a subdodavatelé nosí roušky, které jsme pro ně přichystali. To taky znamená, že si musíme zvyknout na trochu jinou formu komunikace, než jakou jsme vedli doteď,“ říká Soural.
Nečekali na nařízení shora
Naprostá většina oslovených společností přistoupila k opatřením především z vlastní iniciativy, nikoli na podnět nařízení vlády. 86 procent dotázaných uvedlo, že zavedli daná opatření ještě před upozorněním vlády, nebo je zavedli ve větším rozsahu, než bylo požadováno.
„Zavedli jsme možnost využít home office a střídavý provoz tak, aby se zaměstnanci či směny potkávali co nejméně. Zrušili jsme schůzky s externími stranami v prostorách společnosti, interní schůzky jsme omezili na minimum a provádíme je například pomocí videohovorů. Naše zaměstnance na stavbách vybavujeme rouškami a respirátory, prostory kanceláří pravidelně dezinfikujeme. Zaměstnanci, kteří jsou v kanceláři, mají nosit roušky. Apelujeme na ně, aby v případě jakéhokoliv náznaku nemoci zůstali doma,“ popsal detaily ředitel společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda.
