Článek
Vyplývá to z informace o připravované veřejné zakázce, kterou v pondělí předloží vládě ministerstvo zahraničí. Celkový plán na rekonstrukci za víc než půl miliardy schválila vláda před třemi roky. Na práci v budově, která se kvůli nevyhovujícímu stavu podle ministerstva využívá jen z jedné třetiny, si stěžují zaměstnanci. Ti přisuzují některé své zdravotní problémy špatnému stavu velvyslanectví.
Ministerstvo v informaci pro kabinet uvádí, že jediným dodavatelem může být autorka stavby Věra Machoninová. „Účast původního autora v projektovém procesu je klíčová z důvodu nutnosti zachování architektonické kvality při změnách stavby. Může být zajištěna buď přímým provedením zakázky na zpracování projektové dokumentace, nebo formou co nejužší spolupráce - autorského dohledu v souladu se zákonem,“ uvedl resort. Protože se chystají komplexní úpravy a hrozilo by poškození autorského díla, je nutný souhlas autora či zadání zakázky přímo jemu, dodalo ministerstvo.
Budoucnost stavby z roku 1978, která leží v centru Berlína na prestižní adrese Wilhelmstrasse 44, se řešila opakovaně. Kabinet v září 2017 schválil rekonstrukci, která se měla podle tehdejších plánů uskutečnit v letech 2021 až 2023. Celkové náklady byly vyčísleny na 500 milionů korun. S dvacetiprocentní rezervou, s níž vládou schválený plán počítá, by mohly vyšplhat na zhruba 727 milionů. Podle aktuálního materiálu se uzavření smlouvy chystá na roky 2020 až 2024.
Ministerstvo v dokumentu uvádí, že objekt je sice bez zjevných statických poruch, stav materiálů je ale přímo úměrný jejich stáří a vyžaduje nezbytně renovaci. „Zvolené materiály svými vlastnostmi a technickými parametry odpovídají 70. létům minulého století, lze předpokládat i přítomnost azbestu,“ uvádí ministerstvo zahraničí. Někteří zaměstnanci velvyslanectví podle informací ČTK dávají své zdravotní obtíže do souvislosti s azbestem, podle Černínského paláce jsou ale hodnoty v normě.
Přes velkou spotřebu energií navíc v budově nelze udržovat vhodnou teplotu. „Dílčími úpravami se podařilo částečně snížit provozní náklady, přesto se roční náklady na spotřebu energií pohybují ve výši deseti milionů korun,“ píše ministerstvo.
Vedle nových kanceláří mají při rekonstrukci v budově vzniknout rezidence velvyslance a 22 bytů pro zaměstnance.
Budova ambasády je typickou představitelkou architektonického brutalismu, který je výraznou devizou řady staveb architektonického páru Věry a Vladimíra Machoninových. Dnešním potřebám už ale podle diplomatů nevyhovuje. Zatímco v době studené války na ambasádě ve východní části Berlína působilo mezi 350 až 500 pracovníky, dnes jich je mnohonásobně méně.
