Článek
Plynovod má být dlouhý 1230 kilometrů a nyní je ve výstavbě. Projekt vedený ruskou firmou Gazprom kritizují Spojené státy, ale také některé země ve východní Evropě, Skandinávii a Pobaltí. Upozorňují, že zvýší závislost Evropy na ruském plynu.
Načasování dokončení projektu je důležité pro novou smlouvu o tranzitu plynu mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina je nyní hlavní ruskou trasou pro vývoz do Evropy. Tranzitní dohoda je zdrojem značných příjmů ukrajinského rozpočtu, na konci letošního roku ale její platnost končí. Podle původního plánu měl být do té doby zahájen provoz plynovodu Nord Stream 2.
Gazprom dokončil více než 70 procent plynovodu, od dubna 2017 ale čeká na schválení žádosti o položení potrubí v dánských vodách od úřadů v Dánsku. Plynovod vede vodami Finska, Švédska, Dánska a Německa a vyjma Dánska už získal povolení od všech zemí.
Provozovatel plynovodu už podal v Dánsku dva návrhy trasy s žádostí o schválení, první před více než dvěma lety. V březnu dánský energetický úřad požádal o posouzení vlivu na životní prostředí u třetí možnosti trasy. Nord Stream 2 označil třetí žádost o novou trasu za úmyslný pokus dokončení projektu zpozdit.
Podle dopisu provozovatele plynovodu dánským úřadům, který získala agentura Reuters, požadavek na třetí trasu může způsobit zpoždění plynovodu až o osm měsíců a dodatečné náklady 560 milionů eur. Mimo to už firmě v souvislosti s tímto novým požadavkem na třetí trasu vznikly náklady 100 milionů eur. Původní rozpočet na plynovod je 9,5 miliardy eur.
Gazprom poskytl projektu zhruba polovinu financí, druhou polovinou se na něm podílejí německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.
Dánsko mohlo vetovat první návrh trasy. Podle zákona z roku 2017 může země z bezpečnostních důvodů zakázat, aby plynovod procházel jejími teritoriálními vodami. Na další dvě možné trasy však veto uplatnit nemůže, protože vedou výlučnou ekonomickou zónou, ne teritoriálními vodami.
Plynovod má z Ruska do Německa ročně dodávat až 55 miliard metrů krychlových zemního plynu a je v podstatě rozšířením existujícího plynovodu Nord Stream zprovozněného v roce 2011. V květnu provozovatel uvedl, že plynovod možná nebude spuštěn do konce roku 2019, ale spíše až v roce 2020.
