Prohra Kremlu a podvody ve volebních místnostech. Co byste měli vědět o ruských nedělních volbách

K nejostřeji sledovaným regionům ruských komunálních voleb patřila Moskva. Hlavně proto, že touto metropolí od poloviny července zmítaly protesty vyvolané jednáním ústřední volební komise. Ta odmítla zaregistrovat opoziční kandidáty neparlamentních stran s tím, že podstatná část podpisů, které tito politici nasbírali, není pravá.

Rozhodnutí komise vyvolalo odpor nejen u několika desítek zamítnutých opozičních kandidátů, ale i desetitisíců Moskvanů. Ti svůj odpor ukazovali v ulicích, celkem osm týdnů v řadě.

Volby, kterými protesty vyvrcholily, přinesly několik důležitých signálů a překvapení. Zde jsou, přehledně:

Vládní strana Jednotné Rusko v metropoli ztratila třetinu svých mandátů. V moskevském zastupitelstvu, takzvané moskevské dumě, odteď bude mít 25 mandátů z celkových 45. I přesto, že bude mít těsnou většinu, jde pro stranu o významnou prohru. Oproti minulému období totiž přišla o 13 křesel – v předchozích letech náleželo 28 křesel kandidátům Jednotného Ruska a 10 křesel nezávislým kandidátům, které ale strana podporovala.

Potvrdil se tak výrazný pokles vlivu Jednotného Ruska, a to zejména ve velkých městech. Historicky nejnižší popularitě se podle průzkumů veřejného mínění „těší“ i samotný prezident Vladimir Putin.

Porážka je o to tvrdší, že strana před volbami přijala různá preventivní opatření. Všichni její kandidáti se například do voleb registrovali jako nezávislí, což ruská média označovala za zjevný pokus o distancování se od potápějícího se Jednotného Ruska.

Neúspěch vládní stranu potkal i v dalších regionech. Média nejvíce zaujal výsledek z Chabarovského kraje na Dálném východě. Na radnici správního střediska, města Chabarovsk, nebude ani jeden zástupce Jednotného Ruska.

Na úkor Jednotného Ruska si přilepšili komunisté – ti mají mít 13 křesel. O osm více než v minulém období.

Obecně se v souvislosti s Moskvou mluví o porážce Jednotného Ruska, a tedy i porážce prezidenta a jeho administrativy, neznamená to však nutně, že zvítězila opozice. Ta se dá rozdělit na dvě kategorie. Jednu představuje takzvaná nesystémová opozice, tedy politici a političky neparlamentních stran – v případě voleb do moskevského zastupitelstva to byla Ljubov Sobolová, Ilja Jašin, Dmitrij Gudkov a desítky dalších, kterým se i přes masové demonstrace kandidovat nepodařilo, a úspěch tak slavit nemohou.

Do moskevské dumy se nicméně dostaly dvě strany, které se profilují jako opoziční – sociálně demokratické Spravedlivé Rusko a liberální Jabloko. Podle dosud dostupných údajů volební komise mají tyto strany získat tři a čtyři křesla.

Obě představují takzvanou ruskou systémovou opozici. „Oficiálně jsou v opozici, často ale podporují iniciativy Kremlu,“ informoval server Rádia Svobodná Evropa.

Významnou roli podle ruských médií sehrál ruský opoziční předák Alexej Navalnyj a jím prosazovaná strategie „smart voting“, tedy strategie chytrého volení.

Navalnyj Rusy vyzýval k tomu, aby dali hlas politikům, kteří měli největší šanci porazit kandidáty Jednotného Ruska, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Porážku Jednotného Ruska v Moskvě tak označil za jednoznačný úspěch své strategie.

Jak ale uvedl zpravodajský server Politico, ve většině případů „volit chytře“ znamenalo volit komunisty. To mnozí, v čele s populárním publicistou Viktorem Šenderovičem, označili za neetické. Ten zároveň napsal, že tím opozičně ladění voliči šli sami proti sobě.

Navzdory tomu, že se v Moskvě i dalších městech řadu týdnů za obrovské mediální pozornosti protestovalo, zájem o komunální volby byl nízký. Volební účast se podle zpravodajského serveru Meduza pohybovala lehce pod 22 procenty, tedy na podobné úrovni jako před pěti lety.

„Moskvané mají jen velmi špatnou představu o tom, co je moskevská duma,“ řekl Seznamu komentátor ruského zpravodajského serveru Meduza Andrej Pertsev. „Účast je u těchto voleb nízká pravidelně, protože v nich nefigurují žádní populární politici,“ dodal s tím, že jediné známé tváře – opozičníky Ilju Jašina, Ljubov Sobolovou a další – volební komise vyškrtla ze seznamu kandidátů.

Na sociálních sítích koluje celá řada videí zobrazujících muže a ženy, kteří do volebních uren házejí celou řadu volebních lístků.

Organizace monitorující průběh voleb podle serveru Meduza zaznamenaly i další podvody. Moskevské úřady nicméně uvedly, že nelze mluvit o organizovaných karuselových podvodech.

Celou situaci ale umocnil fakt, že ještě před začátkem voleb ruské úřady zadržely Vladimira Jegorova z organizace Golos. Ta patří k předním ruským subjektům, které monitorují volby, a zaměřuje se právě na podvody.

Jegorov se měl podle úřadů dopustit chuligánství. „Absolutně nepochybujeme o tom, že zadržení souvisí s jeho bojem za spravedlivé volby,“ napsal na Facebooku jeho spolupracovník Grigorij Melkonyants.

Dá se očekávat, že Moskva bude nějakou chvíli bez protestů. Seznamu to sdělil komentátor Meduzy s tím, že všechny protesty a úsilí opozice směřovaly právě k volbám. „Navalného rétorika se teď nese v duchu vítězství, a lidé si tak pravděpodobně budou říkat, že je to v pohodě, už není proč protestovat,“ řekl Pertsev.

Připomněl navíc, že největšího z moskevských protestů se účastnilo zhruba 50 tisíc lidí, což je v kontextu 13milionové metropole malé číslo.