Článek
Důl Mauritius je největší krušnohorský cínový důl, vytěžily se v něm tisíce tun cínové rudy. Michal Urban, jeden z koordinátorů návrhu na zápis hornického regionu Krušnohoří mezi památky UNESCO, pro Seznam přímo v dole hovořil o tom, proč je krušnohorské podzemí unikátní.
„Co je skutečně zajímavé a ojedinělé, je velikost podzemních komor, protože cínové ložisko na Hřebečné bylo zajímavé tím, že žíly tady měly obrovskou mocnost. V severní části ložiska někdy žíly naduřily až na 16 metrů a pod zemí tam jsou komory, které jsou dlouhé třeba 200 a vysoké 40–60 metrů,“ říká o Mauritiu Urban.
Důl Mauritius se nachází poblíž vesnice Hřebečná, několik kilometrů od krušnohorských měst Boží Dar a Horní Blatná a jde o největší cínový důl české části Krušnohoří.
Založen byl v polovině šestnáctého století, práce zde skončily v roce 1944. Podle Michala Urbana se v Mauritiu vytěžilo na 15 tisíc tun cínové rudy.
„Všechny techniky těžby se běžně používaly, ale tady je to na jednom místě, jasně definované i časově, takže lze říci, že to je de facto učebnice technik dobývání cínových rud,“ říká historik a geolog o metodách těžby cínu v Krušnohoří od 16. do 18. století.
Hornické krajiny Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Krupka, Mědník a Rudá věž smrti. To je pět oblastí, které se minulou sobotu na konferenci v ázerbájdžánském Baku dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Dalších 17 součástí úspěšné nominace leží v Německu, na území Saska.