„Pěkně nákladný trapas“. Město vyhlásilo zónu bez LGBT a teď lituje

Třicetipětitisícový Kraśnik ležící v Lublinském vojvodství na východě Polska se před dvěma lety vyhlásil zónou „bez ideologie LGBT“. Zdánlivě jednoduchý krok, který šel na ruku konzervativním voličům, nejspíš město připraví o miliony korun a dal mu nálepku jakési homofobní periferie.

Přímo zvolený starosta města Wojciech Wilk z Občanské platformy nyní symbolického gesta lituje. Kontroverzní deklaraci prosadilo nezávisle na něm zastupitelstvo města, ve kterém mají většinu konzervativci.

I přestože loni v září norská ministryně zahraničních věcí pohrozila, že samosprávy s deklaracemi proti LGBT nedostanou peníze z Norských fondů, zastupitelstvo deklaraci zrušit odmítlo.

Americký deník The New York Times (NYT) okomentoval rozhodnutí města jako „pěkně nákladný trapas“. Město přišlo kvůli svému negativnímu postoji k LGBT o partnerství se severofrancouzským městem Nogent-sur-Oise.

O penězích z Norských fondů se snaží opoziční starosta, který díky polskému volebnímu systému nemusí mít v zastupitelstvu většinu, složitě vyjednávat. Norsko si zatím za rozhodnutím neposkytnout dotace žádné samosprávě s podobnými postoji stojí a Kraśnik kvůli tomu může přijít o 240 milionů korun.

Kromě Norských fondů se proti homofobním zónám vymezila i Evropská unie, která v létě uvedla, že neposkytne dotace šesti polským městům, jež deklaraci přijala. Evropský parlament také minulý měsíc přijal rezoluci, která prohlašuje celou Unii za „Svobodnou zónu LGBTIQ“.

„Jsme k smíchu celé Evropě a nejvíce tím trpí občané, nikoliv místní politici,“ postěžoval si pro NYT starosta. Aktivně proto v současné době lobbuje, aby zastupitelé deklaraci zrušili. Město se jejím schválením připojilo k desítkám dalších polských měst na východě země, kde má silnou pozici vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) a římskokatolická církev.

Zóny bez LGBT ideologie gayům nezakazují vstup na své území, ale cílí na vymýcení „životního stylu, který údajně ohrožuje polské tradice a křesťanské hodnoty“.

Jediný místní LGBT aktivista Cezary Nieradko popsal v podzimní reportáži Seznam Zpráv, jak těžce se homosexuálům kvůli homofobní a diskriminační rétorice v městě žije. „Dochází k násilí v rodinách kvůli homosexuální orientaci, církev zřetelně diskriminuje a vměšuje se do politiky. Zastupitelé šíří mezi lidmi, že jde o nepřirozenost a zvrácenost. Žije se tu zle, já sám jsem zažil několik homofobních incidentů,“ okomentoval náladu v městě pro Seznam Zprávy.

Podle amerického deníku se nedávno přestěhoval do nedalekého Lublinu, který se sice také vyhlásil za zónu bez LGBT ideologie, ale jeho obyvatelé jsou podle hodnocení mladého aktivisty daleko tolerantnější a otevřenější.

Zastupitel Jan Albiniak, který přijetí deklarace navrhl, uvedl, že proti homosexuálům osobně nic nemá a pro americký deník je popsal jako „přátele a kolegy“. Staví se proti myšlenkám, které podle něj údajně „narušují normální a zavedené fungování polské společnosti“.

Návrh na přijetí kontroverzní zóny prý vypracoval poté, co sledoval video argentinských aktivistů bránících právo na potrat, kteří nevybíravě křičeli na muže křesťanské víry. Ačkoliv to nijak nesouvisí s LGBT komunitou, video podle něj ukázalo, že „tady máme co do činění s druhem zla a démonickým chováním, které musí být zastaveno“.

Starosta Kraśniku už začíná cítit hmatatelné dopady rozhodnutí města. Wilk se obává, že pokud město stanovisko nezruší, nedostane žádné peníze ze zahraničních fondů na financování elektrických autobusů a programů pro mládež, které jsou obzvlášť důležité, protože mladí lidé město ve velkém opouštějí.

„Moje pozice je jasná: Chci, aby toto usnesení bylo zrušeno,“ uvedl starosta pro NYT. „Je škodlivé pro město i pro jeho obyvatele.“ Některá polská města už po ztrátě zahraničních grantů obrátila a kontroverzní nápisy vítající nově příchozí odstranila. V Kraśniku je ale zastupitelstvo extrémně neoblomné, nedávno zamítlo další starostovu žádost o nové hlasování. Jediný, kdo chce deklaraci zrušit, je liberální zastupitel Pawel Kurek.

Kraśnický učitel informatiky Kurek, zvolený za menší liberální stranu Moderní, se spolu s aktivistou Nieradkem pokusili loni v únoru jako vůbec v první polské obci deklaraci proti LGBT zrušit. Jeho stanovisko zůstává stejné. Kurek ani starosta města Wilk to ale nebudou mít snadné.

„Historicky se nám ostatní snažili něco vnutit už mockrát. Věřím, že Západ z toho v nějakém bodě vystřízliví,“ uvedl minulý týden k problematice LGBT šéf polské vládní strany Jaroslaw Kaczyński. Lidé podle něj chtějí žít ve světě, kde „žena je ženou, muž je mužem a nikdo nemusí ženu nazývat osobou, která má dělohu“. Ideologie LGBT podle Kaczyńského oslabuje Západ a je proti „zdravému rozumu“.

A souhlasí s ním i někteří obyvatelé Kraśniku. Třiasedmdesátiletý dělník Jan Chamara uvedl pro deník The New York Times, že bude raději žít z brambor, než aby čelil ekonomickému nátlaku ze zahraničí. „Nechci jejich peníze,“ dodal rezolutně postarší muž. Ačkoliv prý homosexuály v Kraśniku nikdy neviděl, cítí, že je potřeba, aby město přijalo preventivní opatření.