Článek
Na první pohled se zdá, že žijí život snů. Sportovci dělají to, co je baví, užívají si popularity fanoušků a jejich práce je zároveň jejich velkou zálibou. Na druhé straně ale stojí velký tlak ze strany médií a hlavně nekonečná dřina, spousta odříkání a hektolitry potu, které z těla sportovci dostávají při tvrdých trénincích. Dost často se pak stává, že si sahají na dno svých sil právě spíše v tréninku než při zápasech.
Vrchol jejich pracovního týdne přichází v drtivé většině případů o víkendu. Pokud sledujete po prohraných utkáních ve tvářích sportovců smutek a naštvání z toho, že v daném zápase nedali dostatek gólů či bodů, může v pozadí stát ještě něco jiného. Je to nutkavý pocit, že předchozí náročný týden na cvičišti přišel vniveč.
Zároveň není neobvyklé, že hráče a hráčky týmových sportů, které vídáte týden co týden na televizních obrazovkách, můžete potkat přes den v jejich civilním zaměstnání. Ne všichni jsou totiž v tuzemském prostředí ryzími profesionály.
Oslovili jsme zástupce sedmi elitních kolektivů v sedmi různých sportovních odvětvích. Zajímalo nás, jak intenzivně jejich týmy přes týden trénují a zda na to má vůbec vliv, v jakých podmínkách vlastně trénují. Výběr padl na nejlepší české týmy, které v konkrétních sportech momentálně vévodí domácím soutěžím.
Fotbal: Slavia Praha
Ačkoliv mají sešívaní v této sezoně v kombinaci s Ligou mistrů program o poznání nabitější, v tomto případě berme v potaz klasický program, kdy vrchol týdne představuje jedno ligové utkání o víkendu. V takovém případě ordinuje realizační tým v čele s Jindřichem Trpišovským svým svěřencům dvakrát v týdnu trénink dvoufázový a třikrát týdně jednofázový. Jeden den pak bývá volný.
„Samozřejmě se do toho nepočítá individuální práce s kondičními trenéry před a po tréninku či cvičení s fyzioterapeuty. Pokud ale chceme mít představu o standardním tréninkovém týdnu, pak vypadá většinou takto,“ vysvětluje mluvčí klubu Michal Býček.
Všehovšudy z toho tedy vyplývá, že fotbalisté Slavie odtrénují zhruba 7 tréninkových jednotek týdně.
Lední hokej: Sparta Praha
Hokejovou extraligu vede s pohodlným náskokem pražská Sparta. Díky variabilnějšímu kalendáři nejvyšší soutěže je sestavení standardizovaného schématu tréninkového týdne poněkud těžší. V kombinaci s dvěma až třemi zápasy týdně ale můžeme tréninkový harmonogram přirovnat k tomu, který funguje ve fotbalové Slavii.
„Počet, čas a doba tréninků se liší téměř každý týden. Intenzivní trénink na ledě často doprovází cvičení v tělocvičně, posilovně či různé outdoorové aktivity, během dopoledne tak hráči mohou aktivně trénovat klidně až tři hodiny. Pokud je volnější program, mohou hráči dostat jeden až dva dny v týdnu volno, například minulý týden ale trénovali všech sedm dní v týdnu,“ říká tiskový mluvčí Marek Táborský.
Německý kouč Uwe Krupp je obecně známý svým náročným přístupem a z loňské sezony je například známá historka, kdy po porážce ve večerním utkání proti Pardubicím vyhnal své svěřence na noční trénink.
Basketbal: Nymburk
Dlouholetým českým hegemonem na basketbalových palubovkách je Nymburk. A ani jeho hráči si nemohou stěžovat na nedostatek zápasového vytížení. Jen za listopad sehrál Nymburk jedenáct soutěžních klání, což logicky znamená snížený počet tréninkových jednotek.
Basketbal v Česku zaznamenal po úspěchu české reprezentace na posledním mistrovství světa enormní nárůst divácké popularity, na klubové scéně to ale tak žhavé zatím není. To však rozhodně neznamená, že by vrcholoví basketbalisté v Česku trénovali méně.
Pokud se podíváme na poslední listopadový týden šestnáctinásobných českých mistrů, zjistíme, že během sedmi dní nastoupil Nymburk ke třem zápasům. Do toho ovšem stihl hned sedm různě dlouhých tréninků, s jedním dnem na odpočinek.
Volejbal: Karlovarsko
Prvním týmem volejbalové extraligy je aktuálně Karlovarsko. Doposud jsme otázku profesionality řešit nemuseli, zde ale přichází změna. V celku Západočechů totiž najdeme osm klasických profesionálů, zbytek týmu stále studuje. Hracím dnem pak v jejich případě bývá ve většině případů sobota.
Do toho absolvují momentálně nejlepší čeští volejbalisté celkem sedm tréninků týdně. Dvakrát za týden trénují dvoufázově, třikrát v týdnu pak mají jeden trénink týdně. „Pokud je volná hala, tak zařazujeme ještě další trénink před samotným zápasem,“ dodává trenér Jiří Novák.
Házená: Zubří
Když se řekne Zubří, všem se vybaví skvělá házená. To platí i letos a zdejší házenkáři opět okupují přední příčky nejvyšší české soutěže. Profesionál, který se uživí jen házenou, je v Zubří pouze jeden. „Zbytek samozřejmě také nějaký finanční obnos dostává, ale jde zároveň o normálně pracující kluky nebo studenty,“ doplňuje tiskový mluvčí Jakub Šimurda.
Tým ze Zlínského kraje pak hraje jeden zápas týdně zpravidla o víkendu a hráči trénují každý všední den jednofázově, tedy celkem pětkrát v týdnu. „Do toho jsou k dispozici rovněž dva ranní tréninky, ale tam chodí právě jen mladí, kteří nemusí být v zaměstnání,“ říká Šimurda.
Florbal: Mladá Boleslav
Stejně jako v případě volejbalu a házené se florbalová nejvyšší soutěž hraje výhradně systémem jednoho hracího kola o víkendu. Pokud jsme se ale u házenkářů Zubří bavili o jednom profesionálním hráči v týmu, v nejlepším florbalovém celku Česka posledních let nenajdeme ani jednoho.
„Zatím nám to nedává smysl. Kluci dělají například ve firmách našich sponzorů, studují a jeden z našich nejlepších hráčů například pracuje jako správce sportovní haly,“ popisuje generální manažer Tomáš Pacák. Hráči úřadujícího českého vicemistra mají na programu pět tréninkových jednotek týdně, tedy každý všední den jednu.
Futsal: Plzeň
Aktuálně vedoucí tým futsalové ligy hraje povětšinou jedno ligové utkání týdně, a to v pátek. „O kompletně profesionálních podmínkách se v Česku bavíme pouze v případě Chrudimi a Sparty. My, Teplice a Slavia fungujeme v řekněme poloprofesionálním módu,“ říká PR manažer Martin Spörl.
Futsalová Plzeň pak trénuje pětkrát v týdnu – jednou dvoufázově a třikrát po jednom tréninku denně. „S tím, že ani o víkendu nemají hráči volno, protože všichni hráči ještě hrají klasický fotbal, takže volné dva dny vyplňují zápasy na velkém hřišti,“ dodává Spörl.
Z uvedených výčtů vyplývá, že pokud chcete být mezi nejlepšími sportovními kolektivy v České republice, musíte trénovat minimálně pětkrát týdně. V případě plně profesionálních podmínek, které panují pouze ve fotbale, hokeji a basketbale, tento počet ještě o několik jednotek vzrůstá.
„Je to takový strop toho, co můžeme po neprofesionálních hráčích momentálně chtít. Víc to zatím nejde, můžeme se pouze snažit hráčům uzpůsobit podmínky pro trénink tak, aby je co nejméně ovlivňovaly v pracovním životě,“ myslí si generální manažer florbalové Mladé Boleslavi Tomáš Pacák.
Tréninky jednotlivých týmů se samozřejmě liší náplní a v některých případech nepatrně také v jejich délce. Je ovšem velký rozdíl v samotných podmínkách. Těžko můžeme porovnávat prostředí profesionálů z fotbalové Slavie, kde podle zjištění Seznamu začínají platy mladých hráčů na částce kolem 250 tisíc za měsíc, a například házenkářů Zubří, kteří se v hale schází večer po práci. Pocit z poctivě odvedené práce je ale u všech zmíněných sportovců stejný, na finanční odměnu nehledě.
