Produkce ropy je po útoku v Saúdské Arábii téměř obnovena. Napětí mezi Íránem a Západem ale stoupá

Útok byl namířen na dvě rafinerie, Abkajak a Churajs, které spadají pod státní ropnou společnost Saudi Aramco. Oblast Abkajk vyprodukuje za běžného provozu každý den více než sedm milionů barelů ropy (více než 1,1 miliardy litrů). Jedná se tak o nejproduktivnější ropnou oblast na světě. Dodávky zahraničním klientům údajně nebyly ohroženy, společnost Aramco čerpala z rozsáhlých zásob. I přes to ale byla znovu otevřena veřejná debata o globální ropné stabilitě.

K útoku se přihlásila ozbrojená šiítská povstalecká skupina Húsiů, která s podporou Íránu bojuje proti ústřední vládě v Jemenu podporované koalicí v čele se Saúdskou Arábií. Podle francouzského týmu expertů, kteří incident vyšetřují, je to ale velmi nepravděpodobné. Obdobně se vyjádřil i americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zástupci Íránu stále popírají jakoukoliv spojitost s útokem: „Kdyby za útokem stál Írán, z rafinerií by nic nezbylo,” sdělil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf novinářům v New Yorku. Dodal, že by se on i jeho americký protějšek Mike Pompeo měli snažit předejít válečnému konfliktu. Saúdskoarabský ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubar ale ozbrojený konflikt nevyloučil: „Pokud budou pokračovat tímto způsobem, pak riskují možnost vojenské odvety,” řekl v sobotu pro americkou televizi CNN na adresu Íránu.

Spojené státy 21. září oznámily posílení sankcí a zvýšení počtu vojáků přítomných v Íránu. Chtějí tak ochránit Saúdskou Arábii, kterou podporují v jemenském konfliktu. Podle íránského prezidenta jde jen o důkaz zoufalství. Americký ministr obrany Mark Esper ale uvedl, že to nemusí být zdaleka poslední krok, které Spojené státy vůči Íránu podniknou.

Nejen zástupci Spojených států, ale i Francie, Německa a Velké Británie viní z útoku právě Írán. Francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson a německá kancléřka Angela Merkelová se na tom shodli na jednání na okraj Valného zasedání OSN, které právě probíhá v New Yorku. Vyzvali Írán k dialogu a zároveň varovali, aby se vyhnul provokacím. Íránský ministr zahraničí to označil jako „papouškování absurdních amerických výroků”.

Boris Johnson již dříve z tohoto útoku obvinil Írán. Chce se Spojenými Státy a Evropskými státy pracovat na reakci, která by měla uklidnit napětí v Zálivu. Íránské ministerstvo zahraničí na to reagovalo upozorněním: Británie by prý raději měla přestat prodávat zbraně do Saúdské Arábie, se kterými se následně bojuje v Jemenu. Vztahy mezi Británií a Íránem se zhoršily již před dvěma měsíci. Íránci zadrželi tanker Stena Impero, který proplouval Hormuzským průlivem (v Arabském moři) pod britskou vlajkou. Od začátku září Teherán postupně zajatce propouští, spekuluje se i o propuštění samotného tankeru. Britské úřady prozatím nepotvrdily propuštění celé posádky ani tankeru.

Francouzský prezident Macron vyjádřil pro noviny Le Monde obavy z předčasného závěru. Dle vlastních slov usiluje, aby se íránský prezident Hasan Rúhání setkal se svým americkým protějškem Trumpem právě na okraj shromáždění OSN. Domnívá se, že útoky na rafinerii a s ním spojené napětí šance na dialog snižují.

Zostřuje se tak dlouhodobý jemenský konflikt. Západní země podporují mezinárodní koalici, v jejímž čele stojí Saúdská Arábie, která bojuje v Jemenu na straně vlády. Společně se snaží potírat právě šíitské povstalce, kteří se přihlásili k útoku na rafinerii.

Podle OSN mohou být Spojené Státy, Francie a Velká Británie spolu s Íránem odpovědní za válečné zločiny v jemenském konfliktu. Britská strana se ale ohradila. Na prodej zbraní prý aplikují přísná pravidla a naopak se snaží konflikt diplomaticky vyřešit.

Americký prezident Donald Trump by se měl k této vypjaté situaci vyjádřit v průběhu dneška.